Psalms 55

Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.

Ey Tanrı, kulak ver duama, Sırt çevirme yalvarışıma!

Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.

Dikkatini çevir, yanıt ver bana. Düşüncelerim beni rahatsız ediyor, şaşkınım

Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,

Düşman sesinden, kötünün baskısından; Çünkü sıkıntıya sokuyorlar beni, Öfkeyle üstüme üstüme geliyorlar.

A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.

Yüreğim sızlıyor içimde, Ölüm dehşeti çöktü üzerime.

Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.

Korku ve titreme sardı beni, Ürperti kapladı içimi.

Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.

“Keşke güvercin gibi kanatlarım olsaydı!” Dedim kendi kendime, “Uçar, rahatlardım.

I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.

Uzaklara kaçar, Çöllerde konaklardım. Sela

Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.

Sert rüzgara, kasırgaya karşı Hemen bir barınak bulurdum.”

Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.

Şaşkına çevir kötüleri, ya Rab, karıştır dillerini, Çünkü kentte şiddet ve çatışma görüyorum.

Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.

Gece gündüz kent surları üzerinde dolaşırlar, Haksızlık, fesat dolu kentin içi.

Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.

Yıkıcılık kentin göbeğinde, Zorbalık, hile eksilmez meydanından.

Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.

Beni aşağılayan bir düşman olsaydı, Katlanabilirdim; Bana küstahlık eden bir hasım olsaydı, Gizlenebilirdim.

Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:

Ama sensin, bana denk, Yoldaşım, yakın arkadaşım.

Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;

Birlikte tatlı tatlı yarenlik eder, Toplulukla Tanrı’nın evine giderdik.

Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.

Ölüm yakalasın düşmanlarımı ansızın, Diri diri ölüler diyarına insinler; Çünkü içleri ve evleri kötülük dolu.

Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.

Bense Tanrı’ya seslenirim, RAB kurtarır beni.

Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.

Sabah, öğlen, akşam kederimden feryat ederim, O işitir sesimi.

U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.

Bana karşı girişilen savaştan Esenlikle kurtarır canımı, Sayısı çok da olsa karşıtlarımın.

Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.

Öncesizlikten bu yana tahtında oturan Tanrı, Duyacak ve ezecek onları. Sela Çünkü hiç değişmiyor Ve Tanrı’dan korkmuyorlar.

Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.

Yoldaşım dostlarına saldırarak Yaptığı antlaşmayı bozdu.

Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.

Ağzından bal damlar, Ama yüreğinde savaş var. Sözleri yağdan yumuşak, Ama yalın birer kılıçtır.

Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.

[] Yükünü RAB’be bırak, O sana destek olur. Asla izin vermez Doğru insanın sarsılmasına.

Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý. [ (Psalms 55:24) Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu. ]

Ama sen, ey Tanrı, ölüm çukuruna atacaksın kötüleri, Günlerinin yarısını görmeyecek katillerle hainler; Bense sana güveniyorum.