Psalms 47

Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm.

Ey bütün uluslar, el çırpın! Sevinç çığlıkları atın Tanrı’nın onuruna!

Všickni národové plésejte rukama, trubte Bohu s hlasitým prozpěvováním.

Ne müthiştir yüce RAB, Bütün dünyanın ulu Kralı.

Nebo Hospodin nejvyšší, hrozný, jest král veliký nade vší zemi.

Halkları altımıza, Ulusları ayaklarımızın dibine serer.

Uvozuje lidi v moc naši, a národy pod nohy naše.

Sevdiği Yakup’un gururu olan mirasımızı O seçti bizim için. Sela

Oddělil nám za dědictví naše slávu Jákobovu, kteréhož miloval. Sélah.

RAB Tanrı sevinç çığlıkları, Boru sesleri arasında yükseldi.

Vstoupil Bůh s troubením, Hospodin s zvukem trouby.

Ezgiler sunun Tanrı’ya, ezgiler; Ezgiler sunun Kralımız’a, ezgiler!

Žalmy zpívejte Bohu, zpívejte; zpívejte žalmy králi našemu, zpívejte.

Çünkü Tanrı bütün dünyanın kralıdır, Maskil sunun!

Nebo král vší země Bůh jest, zpívejte žalmy rozumně.

Tanrı kutsal tahtına oturmuş, Krallık eder uluslara.

Kralujeť Bůh nad národy, Bůh sedí na trůnu svém svatém. [ (Psalms 47:10) Knížata národů připojili se k lidu Boha Abrahamova; nebo pavézy země Boží jsou, pročež on náramně vyvýšen jest. ]

Ulusların önderleri İbrahim’in Tanrısı’nın halkıyla bir araya gelmiş; Çünkü Tanrı’ya aittir yeryüzü kralları. O çok yücedir.