Psalms 37

Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.

Kötülük edenlere kızıp üzülme, Suç işleyenlere özenme!

Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.

Çünkü onlar ot gibi hemen solacak, Yeşil bitki gibi kuruyup gidecek.

Doufej v Hospodina, a

Sen RAB’be güven, iyilik yap, Ülkede otur, sadakatle çalış.

Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.

RAB’den zevk al, O senin yüreğinin dileklerini yerine getirecektir.

Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.

Her şeyi RAB’be bırak, O’na güven, O gerekeni yapar.

A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.

O senin doğruluğunu ışık gibi, Hakkını öğle güneşi gibi Aydınlığa çıkarır.

Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.

RAB’bin önünde sakin dur, sabırla bekle; Kızıp üzülme işi yolunda olanlara, Kötü amaçlarına kavuşanlara.

Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.

Kızmaktan kaçın, bırak öfkeyi, Üzülme, yalnız kötülüğe sürükler bu seni.

Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.

Çünkü kötülerin kökü kazınacak, Ama RAB’be umut bağlayanlar ülkeyi miras alacak.

Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.

Yakında kötünün sonu gelecek, Yerini arasan da bulunmayacak.

Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.

[] Ama alçakgönüllüler ülkeyi miras alacak, Derin bir huzurun zevkini tadacak.

Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,

Kötü insan doğru insana düzen kurar, Diş gıcırdatır.

Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.

Ama Rab kötüye güler, Çünkü bilir onun sonunun geldiğini.

Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;

Kılıç çekti kötüler, yaylarını gerdi, Mazlumu, yoksulu yıkmak, Doğru yolda olanları öldürmek için.

Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.

Ama kılıçları kendi yüreklerine saplanacak, Yayları kırılacak.

Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.

Doğrunun azıcık varlığı, Pek çok kötünün servetinden iyidir.

Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.

Çünkü kötülerin gücü kırılacak, Ama doğrulara RAB destek olacak.

Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.

RAB yetkinlerin her gününü gözetir, Onların mirası sonsuza dek sürecek.

Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;

Kötü günde utanmayacaklar, Kıtlıkta karınları doyacak.

Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.

Ama kötüler yıkıma uğrayacak; RAB’bin düşmanları kır çiçekleri gibi kuruyup gidecek, Duman gibi dağılıp yok olacak.

Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.

Kötüler ödünç alır, geri vermez; Doğrularsa cömertçe verir.

Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.

RAB’bin kutsadığı insanlar ülkeyi miras alacak, Lanetlediği insanların kökü kazınacak.

Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.

RAB insana sağlam adım attırır, İnsanın yolundan hoşnut olursa.

Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.

Düşse bile yıkılmaz insan, Çünkü elinden tutan RAB’dir.

Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.

Gençtim, ömrüm tükendi, Ama hiç görmedim doğru insanın terk edildiğini, Soyunun ekmek dilendiğini.

Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.

O hep cömertçe ödünç verir, Soyu kutsanır.

Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.

Kötülükten kaç, iyilik yap; Sonsuz yaşama kavuşursun.

Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.

Çünkü RAB doğruyu sever, Sadık kullarını terk etmez. Onlar sonsuza dek korunacak, Kötülerinse kökü kazınacak.

Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.

Doğrular ülkeyi miras alacak, Orada sonsuza dek yaşayacak.

Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.

Doğrunun ağzından bilgelik akar, Dilinden adalet damlar.

Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.

Tanrısı’nın yasası yüreğindedir, Ayakları kaymaz.

Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;

Kötü, doğruya pusu kurar, Onu öldürmeye çalışır.

Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.

Ama RAB onu kötünün eline düşürmez, Yargılanırken mahkûm etmez.

Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.

RAB’be umut bağla, O’nun yolunu tut, Ülkeyi miras almak üzere seni yükseltecektir. Kötülerin kökünün kazındığını göreceksin.

Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.

Kötü ve acımasız adamı gördüm, İlk dikildiği toprakta yeşeren ağaç gibi Dal budak salıyordu;

Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.

Geçip gitti, yok oldu, Aradım, bulunmaz oldu.

Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,

Yetkin adamı gözle, doğru adama bak, Çünkü yarınlar barışseverindir.

Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.

Ama başkaldıranların hepsi yok olacak, Kötülerin kökü kazınacak.

Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.

Doğruların kurtuluşu RAB’den gelir, Sıkıntılı günde onlara kale olur.

Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.

RAB onlara yardım eder, kurtarır onları, Kötülerin elinden alıp özgür kılar, Çünkü kendisine sığınırlar.