Proverbs 29

Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Defalarca azarlandığı halde dikbaşlılık eden, Ansızın yıkıma uğrayacak, çare yok.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Doğru kişiler çoğalınca halk sevinir, Kötü kişi hükümdar olunca halk inler.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Bilgeliği seven babasını sevindirir, Fahişelerle dostluk eden malını yitirir.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Adaletle yöneten kral ülkesini ayakta tutar, Rüşvet alansa çökertir.
Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
Başkasını pohpohlayan kişi, Ona tuzak olur.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Kötünün başkaldırısı kendine tuzak olur, Doğru kişiyse ezgi söyler ve sevinir.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Doğru kişi yoksulların hakkını verir, Kötü kişi hak hukuk nedir bilmez.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Alaycı kişiler kentleri bile karıştırır, Bilgelerse öfkeyi yatıştırır.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Bilge kişiyle davası olan ahmak Kızar, alay eder ve rahat vermez.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Kana susamışlar dürüst kişiden nefret eder, Doğrularsa onun canını korur.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Akılsız hep patlamaya hazırdır, Bilgeyse öfkesini dizginler.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Hükümdar yalana kulak verirse, Bütün görevlileri de kötü olur.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Zorbayla yoksulun ortak bir noktası var: İkisinin de gözünü açan RAB’dir.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Yoksulları adaletle yöneten kralın Tahtı hep güvenlikte olur.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Değnekle terbiye bilgelik kazandırır, Kendi haline bırakılan çocuksa annesini utandırır.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Kötüler çoğalınca başkaldırı da çoğalır, Ama doğrular onların düşüşünü görecektir.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Oğlunu terbiye et, o da sana huzur verecek Ve gönlünü hoşnut edecektir.
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Tanrısal esinden yoksun olan halk Sınır tanımaz olur. Ne mutlu Kutsal Yasa’yı yerine getirene!
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Köle salt sözle terbiye edilemez, Çünkü anlasa da kulak asmaz.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Sözünü tartmadan konuşan birini tanıyor musun? Akılsızın durumu bile onunkinden daha umut vericidir.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Çocukluğundan beri kölesini şımartan, Sonunda cezasını çeker.
Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Öfkeli kişi çekişme yaratır, Huysuz kişinin başkaldırısı eksik olmaz.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Kibir insanı küçük düşürür, Alçakgönüllülükse onur kazandırır.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Hırsızla ortak olanın düşmanı kendisidir, Mahkemede yemin etse de bildiğini söylemez.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
İnsandan korkmak tuzaktır, Ama RAB’be güvenen güvenlikte olur.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Hükümdarın gözüne girmek isteyen çoktur, Ama RAB’dir insana adalet sağlayan.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Doğrular haksızlardan iğrenir, Kötüler de dürüst yaşayanlardan.