Proverbs 14

Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

Bilge kadın evini yapar, Ahmak kadın evini kendi eliyle yıkar.

Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

Doğru yolda yürüyen, RAB’den korkar, Yoldan sapan, RAB’bi hor görür.

V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

Ahmağın sözleri sırtına kötektir, Ama bilgenin dudakları kendisini korur.

Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

Öküz yoksa yemlik boş kalır, Çünkü bol ürünü sağlayan öküzün gücüdür.

Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

Güvenilir tanık yalan söylemez, Yalancı tanıksa yalan solur.

Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

Alaycı bilgeliği arasa da bulamaz, Akıllı içinse bilgi edinmek kolaydır.

Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

Akılsız kişiden uzak dur, Çünkü sana öğretecek bir şeyi yok.

Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

İhtiyatlı kişinin bilgeliği, ne yapacağını bilmektir, Akılsızların ahmaklığıysa aldanmaktır.

Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

Ahmaklar suç sunusuyla alay eder, Dürüstler ise iyi niyetlidir.

Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

Yürek kendi acısını bilir, Sevinciniyse kimse paylaşmaz.

Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

Kötü kişinin evi yerle bir edilecek, Doğru kişinin konutuysa bayındır olacak.

Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

[] Öyle yol var ki, insana düz gibi görünür, Ama sonu ölümdür.

Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

Gülerken bile yürek sızlayabilir, Sevinç bitince acı yine görünebilir.

Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

Yüreği dönek olan tuttuğu yolun, İyi kişi de yaptıklarının ödülünü alacaktır.

Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

Saf kişi her söze inanır, İhtiyatlı olansa attığı her adımı hesaplar.

Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

Bilge kişi korktuğu için kötülükten uzaklaşır, Akılsızsa büyüklük taslayıp kendine güvenir.

Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

Çabuk öfkelenen ahmakça davranır, Düzenbazdan herkes nefret eder.

Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

Saf kişilerin mirası akılsızlıktır, İhtiyatlı kişilerin tacı ise bilgidir.

Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

Alçaklar iyilerin önünde, Kötüler doğruların kapısında eğilirler.

Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

Komşusu bile yoksulu sevmez, Oysa zenginin dostu çoktur.

Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

Komşuyu hor görmek günahtır, Ne mutlu mazluma lütfedene!

Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

Kötülük tasarlayan yolunu şaşırmaz mı? Oysa iyilik tasarlayan sevgi ve sadakat kazanır.

Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

Her emek kazanç getirir, Ama boş lakırdı yoksulluğa götürür.

Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

Bilgelerin tacı servetleridir, Akılsızlarsa ahmaklıklarıyla tanınır.

Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

Dürüst tanık can kurtarır, Yalancı tanık aldatıcıdır.

V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

RAB’den korkan tam güvenliktedir, RAB onun çocuklarına da sığınak olacaktır.

Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

RAB korkusu yaşam kaynağıdır, İnsanı ölüm tuzaklarından uzaklaştırır.

Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

Kralın yüceliği halkının çokluğuna bağlıdır, Halk yok olursa hükümdar da mahvolur.

Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.

Geç öfkelenen akıllıdır, Çabuk sinirlenen ahmaklığını gösterir.

Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

Huzurlu yürek bedenin yaşam kaynağıdır, Hırs ise insanı için için yer bitirir.

Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

Muhtacı ezen, Yaradanı’nı hor görüyor demektir. Yoksula acıyansa Yaradan’ı yüceltir.

Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

Kötü kişi uğradığı felaketle yıkılır, Doğru insanın ölümde bile sığınacak yeri var.

V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

Bilgelik akıllı kişinin yüreğinde barınır, Akılsızlar arasında bile kendini belli eder.

Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

Doğruluk bir ulusu yüceltir, Oysa günah herhangi bir halk için utançtır.

Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.

Kral sağduyulu kulunu beğenir, Utanç getirene öfkelenir.