Psalms 9

Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův.

För sångmästaren, till Mutlabbén; en psalm av David.

Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.

 Jag vill tacka HERREN av allt mitt hjärta;  jag vill förtälja alla dina under.

Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,

 Jag vill vara glad och fröjdas i dig,  jag vill lovsjunga ditt namn, du den Högste.

Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.

 Ty mina fiender vika tillbaka,  de falla och förgås för ditt ansikte.

Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.

 Ja, du har utfört min rätt och min sak;  du sitter på din tron      såsom en rättfärdig domare.

Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.

 Du har näpst hedningarna      och förgjort de ogudaktiga;  deras namn har du utplånat      för alltid och evinnerligen.

Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.

 Fienderna äro nedgjorda,      utrotade för alltid;  deras städer har du omstörtat,      deras åminnelse har förgåtts.

Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.

 Men HERREN tronar evinnerligen,  sin stol har han berett till doms;

Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.

 och han skall döma jordens krets med rättfärdighet,  han skall skipa lag bland folken med rättvisa.

Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.

 Så vare då HERREN en borg för den förtryckte,  en borg i nödens tider.

I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.

 Och må de som känna ditt namn förtrösta på dig;  ty du övergiver icke dem som söka dig, HERRE.

Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.

 Lovsjungen HERREN,      som bor i Sion,  förkunnen bland folken hans gärningar.

Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.

 Ty han som utkräver blodskulder      har kommit ihåg dem;  han har icke förgätit de betrycktas klagorop.

Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,

 Var mig nådig, HERRE;  se huru jag plågas av dem som hata mig,  du som lyfter mig upp från dödens portar;

Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.

 på det att jag må förtälja allt ditt lov  och i dottern Sions portar      fröjda mig över din frälsning.

Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.

 Hedningarna hava sjunkit ned      i den grav som de grävde;  i det nät som de lade ut      har deras fot blivit fångad.

Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion Sélah.

 HERREN har gjort sig känd,      han har hållit dom;  han snärjer den ogudaktige      i hans händers verk.  Higgajón.  Sela.

Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem.

 DE ogudaktiga vika tillbaka, ned i dödsriket,  alla hedningar, de som förgäta Gud.

Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.

 Ty icke för alltid      skall den fattige vara förgäten,  de betrycktas hopp      skall ej varda om intet evinnerligen.

Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou. [ (Psalms 9:21) Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. Sélah. ]

 Stå upp, HERRE;      låt icke människor få överhanden,  låt hedningarna bliva dömda inför ditt ansikte. [ (Psalms 9:21)  Låt, o HERRE,      förskräckelse komma över dem;  må hedningarna förnimma      att de äro människor.  Sela. ]