Psalms 61

Přednímu z kantorů na neginot, Davidův.

För sångmästaren, till strängaspel; av David.

Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

 Hör, o Gud, mitt rop,  akta på min bön.

Od konce země v sevření srdce svého k tobě volám, na skálu nade mne vyšší uvediž mne.

 Från jordens ända      ropar jag till dig,      ty mitt hjärta försmäktar;  för mig upp på en klippa,      som är mig alltför hög.

Nebo jsi býval mé útočiště, a pevná věže před tváří nepřítele.

 Ty du är min tillflykt,  ett starkt torn mot fienden.

Buduť bydliti v stánku tvém na věky, schráním se v skrýši křídel tvých. Sélah.

 Låt mig bo i din hydda evinnerligen;  under dina vingars beskärm tager jag min tillflykt.  Sela.

Ty jsi zajisté, Bože, vyslyšel žádosti mé, dal jsi dědictví bojícím se jména tvého.

 Ty du, o Gud,      hör mina löften,  åt dem som frukta ditt namn      giver du en arvedel.

Ke dnům krále více dnů přidej, ať jsou léta jeho od národu do pronárodu,

 Du förökar konungens dagar;  hans år skola vara från släkte till släkte.

Ať bydlí na věky před tváří Boží; milosrdenství a pravdu nastroj, ať ho ostříhají. [ (Psalms 61:9) A tak žalmy zpívati budu jménu tvému na věky, a sliby své plniti budu den po dni. ]

 Må han sitta på sin tron      inför Gud evinnerligen;  låt nåd och trofasthet      bevara honom. [ (Psalms 61:9)  Då skall jag lovsjunga      ditt namn till evig tid,  i det jag får infria mina löften      dag efter dag. ]