Psalms 40

Přednímu zpěváku, Davidův žalm.

För sångmästaren; av David; en psalm.

Žádostivě očekával jsem na Hospodina, i naklonil se ke mně, a vyslyšel mé volání.

 Stadigt förbidade jag HERREN,      och han böjde sig till mig  och hörde mitt rop.

A vytáhl mne z čisterny hlučící, i z bláta bahnivého, a postavil na skále nohy mé, a kroky mé utvrdil.

 Han drog mig upp ur fördärvets grop,      ur den djupa dyn;  han ställde mina fötter på en klippa,      han gjorde mina steg fasta;

A tak vložil v ústa má píseň novou, chválu Bohu našemu, což když uhlédají mnozí, i báti se, i doufání skládati budou v Hospodinu.

 han lade i min mun en ny sång,      en lovsång till vår Gud.  Det skola många se och varda häpna,      och skola förtrösta på HERREN.

Blahoslavený ten člověk, kterýž skládá v Hospodinu svou naději, a neohlédá se na pyšné, ani na ty, kteříž se ke lži uchylují.

 Säll är den man som sätter      sin förtröstan till HERREN;  och icke vänder sig till dem som äro stolta      och vika av i lögn.

Mnohé věci činíš ty, Hospodine Bože můj, a divní jsou skutkové tvoji i myšlení tvá o nás; není, kdo by je pořád vyčísti mohl před tebou. Já chtěl-li bych je vymluviti a vypraviti, mnohem více jich jest, nežli vypraveno býti může.

 Stora äro de under du har gjort,      HERRE, min Gud,  och de tankar du har tänkt för oss;      dig är intet likt.  Jag ville förkunna dem och tala om dem,      men de stå icke till att räkna.

Oběti a daru neoblíbils, ale uši jsi mi otevřel; zápalu a oběti za hřích nežádal jsi.

 Till slaktoffer och spisoffer har du icke behag  -- öppna öron har du givit mig --  brännoffer och syndoffer begär du icke.

Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, jakož v knihách psáno jest o mně.

 Därför säger jag: »Se, jag kommer;  i bokrullen är skrivet vad jag skall göra.

Abych činil vůli tvou, Bože můj, líbost mám; nebo zákon tvůj jest u prostřed vnitřností mých.

 Att göra din vilja, min Gud, är min lust,  och din lag är i mitt hjärta.»

Ohlašoval jsem spravedlnost v shromáždění velikém; aj, rtů svých že jsem nezdržoval, ty znáš, Hospodine.

 Jag bådar glädje, jag förkunnar din rättfärdighet      i den stora församlingen;  se, jag tillsluter icke mina läppar;      du, HERRE, vet det.

Spravedlnosti tvé neukryl jsem u prostřed srdce svého, pravdu tvou a spasení tvé vypravoval jsem, nezatajil jsem milosrdenství tvého a pravdy tvé v shromáždění velikém.

 Din rättfärdighet fördöljer jag icke      i mitt hjärta,  om din trohet och din frälsning talar jag;  jag förtiger icke din nåd och din trofasthet      för den stora församlingen.

Ty pak, Hospodine, nevzdaluj slitování svých ode mne; milosrdenství tvé a pravda tvá vždycky ať mne ostříhají.

 Du, HERRE, skall icke tillsluta      din barmhärtighet för mig;  din nåd och din trofasthet      må alltid bevara mig.

Neboť jsou mne obklíčily zlé věci, jimž počtu není; dostihly mne mé nepravosti, tak že prohlédnouti nemohu; rozmnožily se nad počet vlasů hlavy mé, a srdce mé opustilo mne.

 Ty lidanden omvärva mig,      flera än jag kan räkna;  mina missgärningar hava tagit mig fatt,      så att jag icke kan se;  de äro flera än håren på mitt huvud,      och mitt mod har övergivit mig.

Račiž ty mne, Hospodine, vysvoboditi; Hospodine, pospěšiž ku pomoci mé.

 Värdes, o HERRE, rädda mig;  HERRE, skynda till min hjälp.

Zahanbeni buďte, a zapyřte se všickni, kteříž hledají duše mé, aby ji zahladili; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž líbost mají v neštěstí mém.

 Må alla de komma på skam och varda utskämda,  som stå efter mitt liv för att förgöra det;  må de vika tillbaka och blygas,      som önska min ofärd.

Přijdiž na ně spuštění za to, že mne k hanbě přivésti usilují, říkajíce: Hahá, hahá.

 Må de häpna i sin skam,  som säga till mig: »Rätt så, rätt så!»

Ale ať radují a veselí se v tobě všickni hledající tebe, a milující spasení tvé ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin. [ (Psalms 40:18) Já pak ačkoli chudý a nuzný jsem, Pán však pečuje o mne. Pomoc má a vysvoboditel můj ty jsi. Bože můj, neprodlévejž. ]

 Men alla de som söka dig må fröjdas      och vara glada i dig;  de som åstunda din frälsning säge alltid:      »Lovad vare HERREN!» [ (Psalms 40:18)  Är jag ock betryckt och fattig,      Herren sörjer dock för mig.  Min hjälp och min befriare är du;      min Gud, dröj icke. ]