Psalms 18

Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:

För sångmästaren; av HERRENS tjänare David, som talade till HERREN denna sångs ord, när HERREN hade räddat honom från alla hans fienders hand och ur Sauls våld.

Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.

Han sade:  Hjärtligen kär har jag dig, HERRE, min starkhet,

Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

 HERRE, mitt bergfäste, min borg och min räddare,  min Gud, min klippa, till vilken jag tager min tillflykt,  min sköld och min frälsnings horn, mitt värn.

Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.

 HERREN, den högtlovade, åkallar jag,  och från mina fiender bliver jag frälst.

Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.

 Dödens band omvärvde mig,  och fördärvets strömmar förskräckte mig.

Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.

 Dödsrikets band omslöto mig,  dödens snaror föllo över mig.

V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.

 Men jag åkallade HERREN i min nöd  och ropade till min Gud.  Han hörde från sin himmelska boning min röst,  och mitt rop inför honom kom till hans öron.

Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

 Då skalv jorden och bävade,  och bergens grundvalar darrade;  de skakades, ty hans vrede var upptänd.

Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.

 Rök steg upp från hans näsa  och förtärande eld från hans mun;  eldsglöd ljungade från honom.

Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

 Och han sänkte himmelen och for ned,  och töcken var under hans fötter.

A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.

 Han for på keruben och flög,  han svävade på vindens vingar.

Udělal sobě z temností skrýši,vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.

 Han gjorde mörker till sitt täckelse,  till en hydda som omslöt honom;  mörka vatten, tjocka moln.

Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.

 Av glansen framför honom veko molnen undan;  hagel föll, och eldsglöd for ned.

I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.

 Och HERREN dundrade i himmelen,  den Högste lät höra sin röst;  hagel föll, och eldsglöd for ned.

Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.

 Han sköt sina pilar och förskingrade dem,  ljungeldar i mängd och förvirrade dem.

I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.

 Vattnens bäddar kommo i dagen,  och jordens grundvalar blottades,  för din näpst, o HERRE,  för din vredes stormvind.

Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.

 Han räckte ut sin hand från höjden och fattade mig,  han drog mig upp ur de stora vattnen.

Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

 Han räddade mig från min starke fiende  och från mina ovänner, ty de voro mig övermäktiga.

Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

 De överföllo mig på min olyckas dag,  men HERREN blev mitt stöd.

Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.

 Han förde mig ut på rymlig plats;  han räddade mig, ty han hade behag till mig.

Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.

 HERREN lönar mig efter min rättfärdighet;  efter mina händers renhet vedergäller han mig.

Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.

 Ty jag höll mig på HERRENS vägar  och avföll icke från min Gud i ogudaktighet;

Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.

 nej, alla hans rätter hade jag för ögonen,  och hans stadgar lät jag icke vika ifrån mig.

Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.

 Så var jag ostrafflig inför honom  och tog mig till vara för missgärning.

Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.

 Därför vedergällde mig HERREN efter min rättfärdighet,  efter mina händers renhet inför hans ögon.

Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.

 Mot den fromme bevisar du dig from,  mot en ostrafflig man bevisar du dig ostrafflig.

K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.

 Mot den rene bevisar du dig ren,  men mot den vrånge bevisar du dig avog.

Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.

 Ty du frälsar ett betryckt folk,  men stolta ögon ödmjukar du.

Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.

 Ja, du låter min lampa brinna klart;  HERREN, min Gud, gör mitt mörker ljuset.

Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.

 Ja, med dig kan jag nedslå härskaror,  och med min Gud stormar jag murar.

Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.

 Guds väg är ostrafflig;  HERRENS tal är luttrat.  En sköld är han för alla      som taga sin tillflykt till honom.

Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?

 Ty vem är Gud förutom HERREN,  och vem är en klippa utom vår Gud?

Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.

 Gud, du som omgjordade mig med kraft  och lät min väg vara lyckosam,

Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.

 du som gjorde mina fötter såsom hindens  och ställde mig på mina höjder,

Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.

 du som lärde mina händer att strida  och mina armar att spänna kopparbågen!

Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.

 Du gav mig din frälsnings sköld,  och din högra hand stödde mig,      och ditt saktmod gjorde mig stor;

Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.

 du skaffade rum för mina steg, där jag gick,  och mina fötter vacklade icke.

Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.

 Jag förföljde mina fiender och hann upp dem;  jag vände icke tillbaka, förrän jag hade gjort ände på dem.

Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.

 Jag slog dem, så att de icke mer kunde resa sig;  de föllo under mina fötter.

Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.

 Du omgjordade mig med kraft till striden,  du böjde mina motståndare under mig.

Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.

 Mina fiender drev du på flykten för mig,  och dem som hatade mig förgjorde jag.

Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

 De ropade, men det fanns ingen som frälste;  till HERREN, men han svarade dem icke.

I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.

 Och jag stötte dem sönder till stoft för vinden,  jag kastade ut dem såsom orenlighet på gatan.

Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.

 Du räddade mig ur folkets strider,  du satte mig till ett huvud över hedningar;  folkslag som jag ej kände blevo mina tjänare.

Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.

 Vid blotta ryktet hörsammade de mig;  främlingar visade mig underdånighet.

Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.

 Ja, främlingarnas mod vissnade bort;  med bävan övergåvo de sina borgar.

Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,

 HERREN lever!  Lovad vare min klippa,  och upphöjd vare min frälsnings Gud!

Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.

 Gud, som har givit mig hämnd  och tvingat folken under mig;

Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.

 du som har befriat mig från mina fiender  och upphöjt mig över mina motståndare,  räddat mig från våldets man!

A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati, [ (Psalms 18:51) Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky. ]

 Fördenskull vill jag tacka dig      bland hedningarna, HERRE,  och lovsjunga ditt namn. [ (Psalms 18:51)  Ty du giver din konung stor seger  och gör nåd mot din smorde,  mot David och hans säd till evig tid. ]