Psalms 122

Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

En vallfartssång; av David.  Jag gladdes, när man sade till mig:  »Vi skola gå till HERRENS hus.»

A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

 Våra fötter fingo träda in  i dina portar, Jerusalem,

Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

 Jerusalem, du nyuppbyggda stad,  där hus sluter sig väl till hus,

Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

 dit stammarna draga upp,      HERRENS stammar,      efter lagen för Israel,  till att prisa HERRENS namn.

Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

 Ty där äro ställda      domarstolar,  stolar för Davids hus.

Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

 Önsken Jerusalem frid;  ja, dem gånge väl, som älska dig.

Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

 Frid vare inom dina murar,  välgång i dina palats!

Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

 För mina bröders och vänners skull  vill jag tillsäga dig frid.

Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

 För HERRENS, vår Guds, hus' skull  vill jag söka din välfärd.