Matthew 15

A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:
Härefter kommo fariséer och skriftlärde från Jerusalem till Jesus och sade:
Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
»Varför överträda dina lärjungar de äldstes stadgar? De två ju icke sina händer, när de skola äta.»
A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?
Men han svarade och sade till dem: »Varför överträden I själva Guds bud, för edra stadgars skull?
Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
Gud har ju sagt: 'Hedra din fader och din moder' och: 'Den som smädar sin fader eller sin moder, han skall döden dö.'
Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.
Men I sägen, att om någon säger till sin fader eller sin moder: 'Vad du av mig kunde hava fått till hjälp, det giver jag i stället såsom offergåva', då behöver han alls icke hedra sin fader eller sin moder.
A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.
I haven så gjort Guds budord om intet, för edra stadgars skull.
Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
I skrymtare, rätt profeterade Esaias om eder, när han sade:
Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
 'Detta folk ärar mig med sina läppar,  men deras hjärtan äro långt ifrån mig;
Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.
 och fåfängt dyrka de mig,  eftersom de läror de förkunna äro människobud.'»
A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
Och han kallade folket till sig och sade till dem: »Hören och förstån.
Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.
Icke vad som går in i munnen orenar människan, men vad som går ut ifrån munnen, det orenar människan.»
Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
Då trädde hans lärjungar fram och sade till honom: »Vet du, att när fariséerna hörde det du nu sade, var det för dem en stötesten?»
A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.
Men han svarade och sade: »Var planta som min himmelske Fader icke har planterat skall ryckas upp med rötterna.
Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.
Frågen icke efter dem. De äro blinda ledare; och om en blind leder en blind, så falla de båda i gropen.»
I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
Då tog Petrus till orda och sade till honom: »Uttyd för oss detta bildliga tal.»
Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
Han sade: »Ären då också I ännu utan förstånd?
Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?
Insen I icke att allt som går in i munnen, det går ned i buken och har sin naturliga utgång?
Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.
Men vad som går ut ifrån munnen, det kommer från hjärtat, och det är detta som orenar människan.
Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
Ty från hjärtat komma onda tankar, mord, äktenskapsbrott, otukt, tjuveri, falskt vittnesbörd, hädelse.
Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.
Det är detta som orenar människan; men att äta med otvagna händer, det orenar icke människan.»
A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
Och Jesus begav sig bort därifrån och drog sig undan till trakten av Tyrus och Sidon.
A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
Då kom en kananeisk kvinna från det området och ropade och sade: »Herre, Davids son, förbarma dig över mig. Min dotter plågas svårt av en ond ande.»
Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.
Men han svarade henne icke ett ord. Då trädde hans lärjungar fram och bådo honom och sade: »Giv henne besked; hon förföljer oss ju med sitt ropande.»
On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
Han svarade och sade: »Jag är icke utsänd till andra än till de förlorade fåren av Israels hus.»
Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
Men hon kom fram och föll ned för honom och sade: »Herre, hjälp mig.»
On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
Då svarade han och sade: »Det är otillbörligt att taga brödet från barnen och kasta det åt hundarna.»
A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
Hon sade: »Ja, Herre. Också äta ju hundarna allenast av de smulor som falla ifrån deras herrars bord.»
Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
Då svarade Jesus och sade till henne: »O kvinna, din tro är stor. Ske dig såsom du vill.» Och hennes dotter var frisk ifrån den stunden.
A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
Men Jesus gick därifrån vidare och kom till Galileiska sjön. Och han gick upp på berget och satte sig där.
I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,
Då kom mycket folk till honom, och de hade med sig halta, blinda, dövstumma, lytta och många andra; dem lade de ned för hans fötter, och han botade dem,
Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
så att folket förundrade sig, när de funno dövstumma tala, lytta vara friska och färdiga, halta gå och blinda se. Och man prisade Israels Gud.
Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
Och Jesus kallade sina lärjungar till sig och sade: »Jag ömkar mig över folket, ty det är redan tre dagar som de hava dröjt kvar hos mig, och de hava intet att äta; och jag vill icke låta dem gå ifrån mig fastande, för att de icke skola uppgivas på vägen.»
I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
Då sade lärjungarna till honom: »Varifrån skola vi här, i en öken, få så mycket bröd, att vi kunna mätta så mycket folk?»
I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.
Jesus frågade dem: »Huru många bröd haven I?» De svarade: »Sju, och därtill några få småfiskar.»
I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
Då tillsade han folket att lägra sig på marken.
A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.
Och han tog de sju bröden, så ock fiskarna, och tackade Gud och bröt bröden och gav åt lärjungarna, och lärjungarna gåvo åt folket.
I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
Så åto de alla och blevo mätta. Och de överblivna styckena samlade man sedan upp, sju korgar fulla.
Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
Men de som hade ätit voro fyra tusen män, förutom kvinnor och barn.
A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.
Sedan lät han folket skiljas åt och steg i båten och for till Magadans område.