Mark 15

A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.

Sedan nu översteprästerna, tillsammans med de äldste och de skriftlärde, hela Stora rådet, på morgonen hade fattat sitt beslut, läto de strax binda Jesus och förde honom bort och överlämnade honom åt Pilatus.

I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.

Då frågade Pilatus honom: »Är du judarnas konung?» Han svarade honom och sade: »Du säger det själv.»

I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.

Och översteprästerna framställde många anklagelser mot honom.

Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.

Pilatus frågade honom då åter och sade: »Svarar du intet? Du hör ju huru mycket det är som de anklaga dig för.»

Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát.

Men Jesus svarade intet mer, så att Pilatus förundrade sig.

Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.

Nu plägade han vid högtiden giva dem en fånge lös, den som de begärde.

I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.

Och där fanns då en man, han som kallades Barabbas, vilken satt fängslad jämte de andra som hade gjort upplopp och under upploppet begått dråp.

A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.

Folket kom ditupp och begynte begära att han skulle göra åt dem såsom han plägade göra.

Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?

Pilatus svarade dem och sade: »Viljen I att jag skall giva eder 'judarnas konung' lös?»

(Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.)

Han förstod nämligen att det var av avund som översteprästerna hade dragit Jesus inför rätta.

Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.

Men översteprästerna uppeggade folket till att begära att han hellre skulle giva dem Barabbas lös.

A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?

När alltså Pilatus åter tog till orda och frågade dem: »Vad skall jag då göra med den som I kallen 'judarnas konung'?»,

A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.

så skriade de åter: »Korsfäst honom!»

A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.

Men Pilatus frågade dem: »Vad ont har han då gjort?» Då skriade de ännu ivrigare: »Korsfäst honom!»

Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.

Och eftersom Pilatus ville göra folket till viljes, gav han dem Barabbas lös; men Jesus lät han gissla och utlämnade honom sedan till att korsfästas.

Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.

Och krigsmännen förde honom in i palatset, eller pretoriet, och kallade tillhopa hela den romerska vakten.

I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.

Och de klädde på honom en purpurfärgad mantel och vredo samman en krona av törnen och satte den på honom.

I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský.

Sedan begynte de hälsa honom: »Hell dig, judarnas konung!»

A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.

Och de slogo honom i huvudet med ett rör och spottade på honom; därvid böjde de knä och gåvo honom sin hyllning.

A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.

Och när de hade begabbat honom, klädde de av honom den purpurfärgade manteln och satte på honom hans egna kläder och förde honom ut för att korsfästa honom.

I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho.

Och en man som kom utifrån marken gick där fram, Simon från Cyrene, Alexanders och Rufus' fader; honom tvingade de att gå med och bära hans kors.

I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo.

Och de förde honom till Golgataplatsen (det betyder huvudskalleplatsen).

I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho.

Och de räckte honom vin, blandat med myrra, men han tog icke emot det.

A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.

Och de korsfäste honom och delade sedan hans kläder mellan sig, genom att kasta lott om vad var och en skulle få.

A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.

Och det var vid tredje timmen som de korsfäste honom.

A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.

Och den överskrift som man hade satt upp över honom, för att angiva vad han var anklagad för, hade denna lydelse: »Judarnas konung.»

Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho.

Och de korsfäste med honom två rövare, den ene på hans högra sida och den andre på hans vänstra.

I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.

A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,

Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.

Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.

Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili.

A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.

A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?

A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.

A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.

Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.

A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.

Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.

Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.

Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.

A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,)

Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo.

Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.

A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.

A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.

Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.