Job 38

Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:

Och HERREN svarade Job ur stormvinden och sade:

Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?

 Vem är du som stämplar vishet såsom mörker,  i det att du talar så utan insikt?

Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

 Omgjorda nu såsom ej man dina länder;  jag vill fråga dig, och du må giva mig besked.

Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.

 Var var du, när jag lade jordens grund?  Säg det, om du har ett så stort förstånd.

Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?

 Vem har fastställt hennes mått -- du vet ju det?  Och vem spände sitt mätsnöre ut över henne?

Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,

 Var fingo hennes pelare sina fästen,  och vem var det som lade hennes hörnsten,

Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?

 medan morgonstjärnorna tillsammans jublade  och alla Guds söner höjde glädjerop?

Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?

 Och vem satte dörrar för havet,  när det föddes och kom ut ur moderlivet,

Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,

 när jag gav det moln till beklädnad  och lät töcken bliva dess linda,

Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,

 när jag åt det utstakade min gräns  och satte bom och dörrar därför,

I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.

 och sade: »Härintill skall du komma, men ej vidare,  här skola dina stolta böljor lägga sig»?

Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,

 Har du i din tid bjudit dagen att gry  eller anvisat åt morgonrodnaden dess plats,

Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?

 där den skulle fatta jorden i dess flikar,  så att de ogudaktiga skakades bort därifrån?

Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,

 Då ändrar den form såsom leran under signetet,  och tingen stå fram såsom klädda i skrud;

A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?

 då berövas de ogudaktiga sitt ljus,  och den arm som lyftes för högt brytes sönder.

Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?

 Har du stigit ned till havets källor  och vandrat omkring på djupets botten?

Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?

 Hava dödens portar avslöjat sig för dig,  ja, såg du dödsskuggans portar?

Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.

 Har du överskådat jordens vidder?  Om du känner allt detta, så låt höra.

Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,

 Vet du vägen dit varest ljuset bor,  eller platsen där mörkret har sin boning,

Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?

 så att du kan hämta dem ut till deras gräns  och finna stigarna som leda till deras hus?

Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?

 Visst kan du det, ty så tidigt blev du ju född,  så stort är ju dina dagars antal!

Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,

 Har du varit framme vid snöns förrådshus?  Och haglets förrådshus, du såg väl dem

Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?

 -- de förråd som jag har sparat till hemsökelsens tid,  till stridens och drabbningens dag?

Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?

 Vet du vägen dit varest ljuset delar sig,  dit där stormen sprider sig ut över jorden?

Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,

 Vem har åt regnflödet öppnat en ränna  och banat en väg för tordönets stråle,

Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,

 till att sända regn över länder där ingen bor,  över öknar, där ingen människa finnes,

Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?

 till att mätta ödsliga ödemarker  och giva växt åt gräsets brodd?

Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?

 Säg om regnet har någon fader,  och vem han är, som födde daggens droppar?

Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?

 Ur vilken moders liv är det isen gick fram,  och vem är hon som födde himmelens rimfrost?

Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.

 Se, vattnet tätnar och bliver likt sten,  så ytan sluter sig samman över djupet.

Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?

 Knyter du tillhopa Sjustjärnornas knippe?  Och förmår du att lossa Orions band?

Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?

 Är det du som, när tid är, för himmelstecknen fram,  och som leder Björninnan med hennes ungar?

Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?

 Ja, förstår du himmelens lagar,  och ordnar du dess välde över jorden?

Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?

 Kan du upphöja din röst till molnen  och förmå vattenflöden att övertäcka dig?

Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?

 Kan du sända ljungeldar åstad, så att de gå,  så att de svara dig: »Ja vi äro redo»?

Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?

 Vem har lagt vishet i de mörka molnen,  och vem gav förstånd åt järtecknen i luften?

Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,

 Vem håller med sin vishet räkning på skyarna?  Och himmelens läglar, vem häller ut dem,

Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?

 medan mullen smälter såsom malm  och jordkokorna klibbas tillhopa?

Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,

Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?

Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?