Jeremiah 14

Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi o suchu.
Detta är det HERRENS ord som kom till Jeremia angående torkan.
Kvíliti bude země Judská, a brány její zemdlejí, smutek ponesou na zemi, a naříkání Jeruzaléma vzejde.
 Juda ligger sörjande,      dess portar äro förfallna,  likasom i sorgdräkt      luta de mot jorden,  och ett klagorop stiger      upp från Jerusalem.Jes, 3,6. Jer. 12,4. Klag. 1,4. 2,8.
Také nejznamenitější z nich rozsílati budou i nejšpatnější své pro vodu. Přijdouce k čisternám, a nenaleznouce vody, navrátí se s nádobami svými prázdnými, hanbíce a stydíce se; protož přikryjí hlavu svou.
 Stormännen där      sända de små efter vatten,  men när de komma till dammarna,      finna de intet vatten;  de måste vända tillbaka      med tomma kärl.  De stå där med skam och blygd      och måste hölja över sina huvuden.
I oráči stydíce se, přikryjí hlavu svou příčinou země vyprahlé, proto že deště nebude na zemi.
 För markens skull, som ligger vanmäktig,  därför att intet regn faller på jorden,  stå åkermännen med skam      och måste hölja över sina huvuden.Joel 1,11.
Anobrž i laň na poli, což porodí, opustí; nebo mladistvé trávy nebude.
 Ja, också hinden på fältet      övergiver sin nyfödda kalv,      därför att intet grönt finnesJoel 1,18.
A divocí oslové stojíce na vysokých místech, hltati budou vítr jako draci; přehledí se oči jejich, nebo nebude žádné trávy.
 Och vildåsnorna stå på höjderna  och flämta såsom schakaler;  deras ögon försmäkta,      därför att gräset är borta.
Ó Hospodine, poněvadž nepravosti naše svědčí proti nám, slituj se pro jméno své. Nebo mnohá jsou odvrácení naše, toběť jsme zhřešili.
 Om än våra missgärningar      vittna emot oss,  så hjälp dock, HERRE,      för ditt namns skull.  Ty vår avfällighet är stor;      mot dig hava vi syndat.
Ó naděje Izraelova, vysvoboditeli jeho v čas ssoužení, proč býti máš jako příchozí v této zemi, a jako pocestný stavující se na noclehu?
 Du Israels hopp      dess frälsare i nödens tid,  varför är du såsom en främling i landet,  lik en vägfarande som slår upp sitt tält      allenast för en natt?
Proč se ukazuješ jako muž ustalý, jako silný, kterýž nemůže vysvoboditi? Všaks ty u prostřed nás, Hospodine, a jméno tvé nad námi vzýváno jest; neopouštějž nás.
 Varför är du lik en rådlös man,  lik en hjälte som icke kan hjälpa?  Du bor ju dock mitt ibland oss, HERRE,  och vi äro uppkallade efter ditt namn;  så övergiv oss då icke.
Takto praví Hospodin o lidu tomto: Tak milují toulky, noh svých nezdržují, až Hospodin nemá v nich líbosti, a nyní zpomíná nepravost jejich, a navštěvuje hříchy jejich.
 Så säger HERREN om detta folk:  På detta sätt driva de gärna omkring,  de hålla icke sina fötter i styr.  Därför har HERREN intet behag till dem;  nej, han kommer nu ihåg deras missgärning  och hemsöker deras synder.Jer. 2,23, 31. Hos. 8,3. 9,9.
Potom řekl ke mně Hospodin: Nemodl se za lid tento k dobrému.
Och HERREN sade till mig: Du må icke bedja om något gott för detta folk.Jer. 7,16. 11,14.
Když se postiti budou, já nikoli nevyslyším volání jejich, a když obětovati budou obět zápalnou a suchou, já nikoli neoblíbím sobě těch věcí, ale mečem a hladem a morem já do konce zhubím je.
Ty om de än fasta, så vill jag dock icke höra deras rop, och om de än offra brännoffer och spisoffer så har jag intet behag till dem, utan vill förgöra dem med svärd, hungersnöd och pest.Ords. 1,28. Jes. 1,15. Jer. 6,20. 11,11. Hes. 8,18. Am. 5,22.Mik. 3,4.
Tedy řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, aj, tito proroci říkají jim: Neuzříte meče, a hlad nepřijde na vás, ale pokoj pravý dám vám na místě tomto.
Då sade jag: »Ack Herre, HERRE! Profeterna säga ju till dem: I skolen icke se något svärd, ej heller skall hungersnöd träffa eder, nej, en varaktig frid skall jag giva eder på denna plats.»Jer. 5,12.
I řekl Hospodin ke mně: Lež prorokují ti proroci ve jménu mém. Neposlalť jsem jich, aniž jsem přikázal jim, anobrž aniž jsem mluvil k nim. Vidění lživé a hádání, a marné věci i lest srdce svého oni prorokují vám.
Men HERREN sade till mig: Profeterna profetera lögn i mitt namn; jag har icke sänt dem eller givit dem någon befallning eller talat till dem. Lögnsyner och tomma spådomar och fåfängligt tal och sina egna hjärtans svek är det de profetera för eder.Jer. 23,21. 27,14 f. 29,8 f.
Protož takto praví Hospodin o prorocích, kteříž prorokují ve jménu mém, ješto jsem já jich neposlal, a kteříž říkají: Meče ani hladu nebude v zemi této: Mečem a hladem i ti sami proroci zhynou.
Därför säger HERREN så om de profeter som profetera i mitt namn, fastän jag icke har sänt dem, och som säga att svärd och hungersnöd icke skola komma i detta land: Jo, genom svärd och hunger skola dessa profeter förgås.
Lid pak ten, jemuž oni prorokují, rozmetán bude po ulicích Jeruzalémských hladem a mečem, aniž bude, kdo by je pochovával, je, manželky jejich, a syny jejich, a dcery jejich. Tak vyleji na ně nešlechetnost jejich.
Och folket som de profetera för, både män och hustrur, både söner och döttrar, skola komma att ligga på Jerusalems gator, slagna av hunger och svärd, och ingen skall begrava dem; och jag skall utgjuta deras ondska över dem.
Protož rciž jim slovo toto: Z očí mých tekou slzy dnem i nocí bez přestání; nebo potřína bude velmi velice panna dcera lidu mého ranou náramně bolestnou.
Men du skall säga till dem detta ord:  Mina ögon flyta i tårar      natt och dag      och få ingen ro,  ty jungfrun, dottern mitt folk      har drabbats av stor förstöring,      av ett svårt och oläkligt sår.Jer. 9,1. 10,19. 13,17. 30,12. Klag. 1,2, 18. 2,18. 3,48.
Vyjdu-li na pole, aj, tam zbití mečem; pakli vejdu do města, aj, tam nemocní hladem. Nebo jakož prorok tak kněz obcházejíce, kupčí zemí, a lidé toho neznají.
 Om jag går ut på marken,      se, då ligga där svärdsslagna män;  och kommer jag in i staden,      så mötes jag där av hungerns plågor.  Ja, både profeter och präster      nödgas draga från ort till ort,      till ett land som de icke känna.
Zdaliž do konce zamítáš Judu? Zdali Sion oškliví sobě duše tvá? Proč nás biješ, tak abychom již nebyli uzdraveni? Čekáme-li pokoje, a aj, nic dobrého pakli času uzdravení, a aj, hrůza.
 Har du då alldeles förkastat Juda?  Har din själ begynt försmå Sion?  Eller varför har du slagit oss så,      att ingen kan hela oss?  Vi bida efter frid,      men intet gott kommer,  efter en tid då vi skulle bliva helade,      men se, förskräckelse kommer.Jer. 8,15.
Poznávámeť, Hospodine, bezbožnost svou i nepravost otců svých, že jsme hřešili proti tobě.
 HERRE, vi känna vår ogudaktighet,      våra fäders missgärning,      ty vi hava syndat mot dig.Ps. 106,6. Jer. 3,25. Dan. 9,8.
Nezamítejž pro jméno své, nezlehčuj stolice slávy své; rozpomeň se, neruš smlouvy své s námi.
 För ditt namns skull,      förkasta oss icke,  låt din härlighets tron      ej bliva föraktad;  kom ihåg ditt förbund med oss,      och bryt det icke.Jer. 3,17.
Zdaliž jsou mezi marnostmi pohanskými ti, kteříž by déšť dávali? A zdaliž nebesa dávají přívaly? Zdaliž ty nejsi sám, Hospodine, Bůh náš? Protož na tebeť očekáváme, nebo ty působíš všecko to.
 Finnas väl bland hedningarnas      fåfängliga avgudar      sådana som kunna giva regn?  Eller kan himmelen av sig själv      låta regnskurar falla?  Är det icke dig,      HERRE, vår Gud,      som vi måste förbida?  Det är ju du      som har gjort allt detta.Job 5,10. Ps. 135,7. 147,8. Apg. 14,15 f.