Psalms 78

Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
Masquil de Asaph. ESCUCHA, pueblo mío, mi ley: Inclinad vuestro oído á las palabras de mi boca.
Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
Abriré mi boca en parábola; Hablaré cosas reservadas de antiguo:
Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
Las cuales hemos oído y entendido; Que nuestros padres nos las contaron.
Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
No las encubriremos á sus hijos, Contando á la generación venidera las alabanzas de JEHOVÁ, Y su fortaleza, y sus maravillas que hizo.
Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
Él estableció testimonio en Jacob, Y puso ley en Israel; La cual mandó á nuestros padres Que la notificasen á sus hijos;
Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
Para que lo sepa la generación venidera, y los hijos que nacerán; Y los que se levantarán, lo cuenten á sus hijos;
Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
Á fin de que pongan en Dios su confianza, Y no se olviden de las obras de Dios, Y guarden sus mandamientos:
Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
Y no sean como sus padres, Generación contumaz y rebelde; Generación que no apercibió su corazón, Ni fué fiel para con Dios su espíritu.
Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
Los hijos de Ephraim armados, flecheros, Volvieron las espaldas el día de la batalla.
Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
No guardaron el pacto de Dios, Ni quisieron andar en su ley:
Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
Antes se olvidaron de sus obras, Y de sus maravillas que les había mostrado.
Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
Delante de sus padres hizo maravillas En la tierra de Egipto, en el campo de Zoán.
Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
Rompió la mar, é hízolos pasar; É hizo estar las aguas como en un montón.
Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
Y llevólos de día con nube, Y toda la noche con resplandor de fuego.
Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
Hendió las peñas en el desierto: Y dióles á beber como de grandes abismos;
Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
Pues sacó de la peña corrientes, É hizo descender aguas como ríos.
A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
Empero aun tornaron á pecar contra él, Enojando en la soledad al Altísimo.
A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
Pues tentaron á Dios en su corazón, Pidiendo comida á su gusto.
A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
Y hablaron contra Dios, Diciendo: ¿Podrá poner mesa en el desierto?
Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
He aquí ha herido la peña, y corrieron aguas, Y arroyos salieron ondeando: ¿Podrá también dar pan? ¿Aparejará carne á su pueblo?
A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Por tanto oyó JEHOVÁ, é indignóse: Y encendióse el fuego contra Jacob, Y el furor subió también contra Israel;
Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
Por cuanto no habían creído á Dios, Ni habían confiado en su salud:
Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Á pesar de que mandó á las nubes de arriba, Y abrió las puertas de los cielos,
A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
É hizo llover sobre ellos maná para comer, Y dióles trigo de los cielos.
Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Pan de nobles comió el hombre: Envióles comida á hartura.
Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
Movió el solano en el cielo, Y trajo con su fortaleza el austro.
I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
É hizo llover sobre ellos carne como polvo, Y aves de alas como arena de la mar.
Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
É hízolas caer en medio de su campo, Alrededor de sus tiendas.
I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
Y comieron, y hartáronse mucho: Cumplióles pues su deseo.
Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
No habían quitado de sí su deseo, Aun estaba su vianda en su boca,
A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
Cuando vino sobre ellos el furor de Dios, Y mató los más robustos de ellos, Y derribo los escogidos de Israel.
S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
Con todo esto pecaron aún, Y no dieron crédito á sus maravillas.
A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
Consumió por tanto en nada sus días, Y sus años en la tribulación.
Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
Si los mataba, entonces buscaban á Dios; Entonces se volvían solícitos en busca suya.
Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
Y acordábanse que Dios era su refugio. Y el Dios Alto su redentor.
(Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
Mas le lisonjeaban con su boca, Y con su lengua le mentían:
A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
Pues sus corazones no eran rectos con él, Ni estuvieron firmes en su pacto.
On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
Empero él misericordioso, perdonaba la maldad, y no los destruía: Y abundó para apartar su ira, Y no despertó todo su enojo.
Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
Y acordóse que eran carne; Soplo que va y no vuelve.
Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
¡Cuántas veces lo ensañaron en el desierto, Lo enojaron en la soledad!
Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Y volvían, y tentaban á Dios, Y ponían límite al Santo de Israel.
Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
No se acordaron de su mano, Del día que los redimió de angustia;
Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
Cuando puso en Egipto sus señales, Y sus maravillas en el campo de Zoán;
Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
Y volvió sus ríos en sangre, Y sus corrientes, porque no bebiesen.
Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
Envió entre ellos una mistura de moscas que los comían, Y ranas que los destruyeron.
A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
Dió también al pulgón sus frutos, Y sus trabajos á la langosta.
Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
Sus viñas destruyó con granizo, Y sus higuerales con piedra;
Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
Y entregó al pedrisco sus bestias, Y al fuego sus ganados.
Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
Envió sobre ellos el furor de su saña, Ira y enojo y angustia, Con misión de malos ángeles.
Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
Dispuso el camino á su furor; No eximió la vida de ellos de la muerte, Sino que entregó su vida á la mortandad.
A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
É hirió á todo primogénito en Egipto, Las primicias de las fuerzas en las tiendas de Châm.
Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
Empero hizo salir á su pueblo como ovejas, Y llevólos por el desierto, como un rebaño.
Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
Y guiólos con seguridad, que no tuvieron miedo; Y la mar cubrió á sus enemigos.
Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
Metiólos después en los términos de su santuario, En este monte que ganó su mano derecha.
Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
Y echó las gentes de delante de ellos, Y repartióles una herencia con cuerdas; É hizo habitar en sus moradas á las tribus de Israel.
Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
Mas tentaron y enojaron al Dios Altísimo, Y no guardaron sus testimonios;
Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
Sino que se volvieron, y se rebelaron como sus padres: Volviéronse como arco engañoso.
Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
Y enojáronlo con sus altos, Y provocáronlo á celo con sus esculturas.
Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
Oyólo Dios, y enojóse, Y en gran manera aborreció á Israel.
Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
Dejó por tanto el tabernáculo de Silo, La tienda en que habitó entre los hombres;
Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
Y dió en cautividad su fortaleza, Y su gloria en mano del enemigo.
Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
Entregó también su pueblo á cuchillo, Y airóse contra su heredad.
Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
El fuego devoró sus mancebos, Y sus vírgenes no fueron loadas en cantos nupciales.
Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
Sus sacerdotes cayeron á cuchillo, Y sus viudas no lamentaron.
Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
Entonces despertó el Señor á la manera del que ha dormido, Como un valiente que grita excitado del vino:
A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
É hirió á sus enemigos en las partes posteriores: Dióles perpetua afrenta.
Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
Y desechó el tabernáculo de José, Y no escogió la tribu de Ephraim.
Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
Sino que escogió la tribu de Judá, El monte de Sión, al cual amó.
A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
Y edificó su santuario á manera de eminencia, Como la tierra que cimentó para siempre.
A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
Y eligió á David su siervo, Y tomólo de las majadas de las ovejas:
Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
De tras las paridas lo trajo, Para que apacentase á Jacob su pueblo, y á Israel su heredad.
Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
Y apacentólos con entereza de su corazón; Y pastoreólos con la pericia de sus manos.