Psalms 77

Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.

Al Músico principal: para Jeduthún: Salmo de Asaph. CON mi voz clamé á Dios, Á Dios clamé, y él me escuchará.

Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

Al Señor busqué en el día de mi angustia: Mi mal corría de noche y no cesaba: Mi alma rehusaba consuelo.

V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

Acordábame de Dios, y gritaba: Quejábame, y desmayaba mi espíritu. (Selah.)

Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.

Tenías los párpados de mis ojos: Estaba yo quebrantado, y no hablaba.

Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

Consideraba los días desde el principio, Los años de los siglos.

I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

Acordábame de mis canciones de noche; Meditaba con mi corazón, Y mi espíritu inquiría.

Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

¿Desechará el Señor para siempre, Y no volverá más á amar?

Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

¿Hase acabado para siempre su misericordia? ¿Hase acabado la palabra suya para generación y generación?

Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

¿Ha olvidado Dios el tener misericordia? ¿Ha encerrado con ira sus piedades? (Selah.)

Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.

Y dije: Enfermedad mía es ésta; Traeré pues á la memoria los años de la diestra del Altísimo.

I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.

Acordaréme de las obras de JAH: Sí, haré yo memoria de tus maravillas antiguas.

Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

Y meditaré en todas tus obras, Y hablaré de tus hechos.

A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

Oh Dios, en santidad es tu camino: ¿Qué Dios grande como el Dios nuestro?

Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

Tú eres el Dios que hace maravillas: Tú hiciste notoria en los pueblos tu fortaleza.

Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

Con tu brazo redimiste á tu pueblo, Á los hijos de Jacob y de José. (Selah.)

Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.

Viéronte las aguas, oh Dios; Viéronte las aguas, temieron; Y temblaron los abismos.

Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

Las nubes echaron inundaciones de aguas; Tronaron los cielos, Y discurrieron tus rayos.

Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

Anduvo en derredor el sonido de tus truenos; Los relámpagos alumbraron el mundo; Estremecióse y tembló la tierra.

Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

En la mar fué tu camino, Y tus sendas en las muchas aguas; Y tus pisadas no fueron conocidas.

Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]

Condujiste á tu pueblo como ovejas, Por mano de Moisés y de Aarón.