Psalms 49

Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.

Al Músico principal: Salmo para los hijos de Coré. OÍD esto, pueblos todos; Escuchad, habitadores todos del mundo:

Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.

Así los plebeyos como los nobles, El rico y el pobre juntamente.

Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.

Mi boca hablará sabiduría; Y el pensamiento de mi corazón inteligencia.

Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.

Acomodaré á ejemplos mi oído: Declararé con el arpa mi enigma.

Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.

¿Por qué he de temer en los días de adversidad, Cuando la iniquidad de mis insidiadores me cercare?

I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?

Los que confían en sus haciendas, Y en la muchedumbre de sus riquezas se jactan,

Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.

Ninguno de ellos podrá en manera alguna redimir al hermano, Ni dar á Dios su rescate.

Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,

(Porque la redención de su vida es de gran precio, Y no se hará jamás;)

(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),

Que viva adelante para siempre, Y nunca vea la sepultura.

Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.

Pues se ve que mueren los sabios, Así como el insensato y el necio perecen, Y dejan á otros sus riquezas.

Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.

En su interior tienen que sus casas serán eternas, Y sus habitaciones para generación y generación: Llamaron sus tierras de sus nombres.

Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.

Mas el hombre no permanecerá en honra: Es semejante á las bestias que perecen.

Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.

Este su camino es su locura: Con todo, corren sus descendientes por el dicho de ellos. (Selah.)

Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.

Como rebaños serán puestos en la sepultura; La muerte se cebará en ellos; Y los rectos se enseñorearán de ellos por la mañana: Y se consumirá su bien parecer en el sepulcro de su morada.

Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.

Empero Dios redimirá mi vida del poder de la sepultura, Cuando me tomará. (Selah.)

Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.

No temas cuando se enriquece alguno, Cuando aumenta la gloria de su casa;

Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.

Porque en muriendo no llevará nada, Ni descenderá tras él su gloria.

Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.

Si bien mientras viviere, dirá dichosa á su alma: Y tú serás loado cuando bien te tratares.

Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:

Entrará á la generación de sus padres: No verán luz para siempre.

A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]

El hombre en honra que no entiende, Semejante es á las bestias que perecen.