Psalms 107

Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.

ALABAD á JEHOVÁ, porque es bueno; Porque para siempre es su misericordia.

Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,

Digan lo los redimidos de JEHOVÁ, Los que ha redimido del poder del enemigo,

A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.

Y los ha congregado de las tierras, Del oriente y del occidente, Del aquilón y de la mar.

Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.

Anduvieron perdidos por el desierto, por la soledad sin camino, No hallando ciudad de población.

Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.

Hambrientos y sedientos, Su alma desfallecía en ellos.

Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,

Habiendo empero clamado á JEHOVÁ en su angustia, Librólos de sus aflicciones:

A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.

Y dirigiólos por camino derecho, Para que viniesen á ciudad de población.

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

Alaben la misericordia de JEHOVÁ, Y sus maravillas para con los hijos de los hombres.

Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.

Porque sació al alma menesterosa, Y llenó de bien al alma hambrienta.

Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,

Los que moraban en tinieblas y sombra de muerte, Aprisionados en aflicción y en hierros;

Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.

Por cuanto fueron rebeldes á las palabras de JEHOVÁ, Y aborrecieron el consejo del Altísimo.

Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.

Por lo que quebrantó él con trabajo sus corazones, Cayeron y no hubo quien los ayudase;

Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.

Luego que clamaron á JEHOVÁ en su angustia, Librólos de sus aflicciones.

Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.

Sacólos de las tinieblas y de la sombra de muerte, Y rompió sus prisiones.

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

Alaben la misericordia de JEHOVÁ, Y sus maravillas para con los hijos de los hombres.

Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.

Porque quebrantó las puertas de bronce, Y desmenuzó los cerrojos de hierro.

Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.

Los insensatos, á causa del camino de su rebelión Y á causa de sus maldades, fueron afligidos.

Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.

Su alma abominó toda vianda, Y llegaron hasta las puertas de la muerte.

Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

Mas clamaron á JEHOVÁ en su angustia, Y salvólos de sus aflicciones.

Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.

Envió su palabra, y curólos, Y librólos de su ruina.

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

Alaben la misericordia de JEHOVÁ, Y sus maravillas para con los hijos de los hombres:

A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.

Y sacrifiquen sacrificios de alabanza, Y publiquen sus obras con júbilo.

Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,

Los que descienden á la mar en navíos, Y hacen negocio en las muchas aguas,

Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.

Ellos han visto las obras de JEHOVÁ, Y sus maravillas en el profundo.

Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.

Él dijo , é hizo saltar el viento de la tempestad, Que levanta sus ondas.

Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.

Suben á los cielos, descienden á los abismos: Sus almas se derriten con el mal.

Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.

Tiemblan, y titubean como borrachos, Y toda su ciencia es perdida.

Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.

Claman empero á JEHOVÁ en su angustia, Y líbralos de sus aflicciones.

Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.

Hace parar la tempestad en sosiego, Y se apaciguan sus ondas.

I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.

Alégranse luego porque se reposaron; Y él los guía al puerto que deseaban.

Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.

Alaben la misericordia de JEHOVÁ, Y sus maravillas para con los hijos de los hombres.

Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.

Y ensálcenlo en la congregación del pueblo; Y en consistorio de ancianos lo alaben.

Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,

Él vuelve los ríos en desierto, Y los manantiales de las aguas en secadales;

Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.

La tierra fructífera en salados, Por la maldad de los que la habitan.

Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.

Vuelve el desierto en estanques de aguas, Y la tierra seca en manantiales.

I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.

Y allí aposenta á los hambrientos, Y disponen ciudad para habitación;

Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.

Y siembran campos, y plantan viñas, Y rinden crecido fruto.

Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.

Y los bendice, y se multiplican en gran manera; Y no disminuye sus bestias.

A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,

Y luego son menoscabados y abatidos Á causa de tiranía, de males y congojas.

Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.

Él derrama menosprecio sobre los príncipes, Y les hace andar errados, vagabundos, sin camino:

Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.

Y levanta al pobre de la miseria, Y hace multiplicar las familias como rebaños de ovejas.

Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.

Vean los rectos, y alégrense; Y toda maldad cierre su boca.

Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?

¿Quién es sabio y guardará estas cosas, Y entenderá las misericordias de JEHOVÁ?