Proverbs 6

Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
HIJO mío, si salieres fiador por tu amigo, Si tocaste tu mano por el extraño,
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
Enlazado eres con las palabras de tu boca, Y preso con las razones de tu boca.
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
Haz esto ahora, hijo mío, y líbrate, Ya que has caído en la mano de tu prójimo: Ve, humíllate, y asegúrate de tu amigo.
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
No des sueño á tus ojos, Ni á tus párpados adormecimiento.
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Escápate como el corzo de la mano del cazador, Y como el ave de la mano del parancero.
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Ve á la hormiga, oh perezoso Mira sus caminos, y sé sabio;
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
La cual no teniendo capitán, Ni gobernador, ni señor,
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
Prepara en el verano su comida Y allega en el tiempo de la siega su mantenimiento.
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Perezoso, ¿hasta cuándo has de dormir? ¿Cuándo te levantarás de tu sueño?
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Un poco de sueño, un poco de dormitar, Y cruzar por un poco las manos para reposo:
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Así vendrá tu necesidad como caminante, Y tu pobreza como hombre de escudo.
Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
El hombre malo, el hombre depravado, Anda en perversidad de boca;
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
Guiña de sus ojos, habla con sus pies, Indica con sus dedos;
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
Perversidades hay en su corazón, anda pensando mal en todo tiempo; Enciende rencillas.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Por tanto su calamidad vendrá de repente; Súbitamente será quebrantado, y no habrá remedio.
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
Seis cosas aborrece JEHOVÁ, Y aun siete abomina su alma:
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
Los ojos altivos, la lengua mentirosa, Las manos derramadoras de sangre inocente,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
El corazón que maquina pensamientos inicuos, Los pies presurosos para correr al mal,
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
El testigo falso que habla mentiras, Y el que enciende rencillas entre los hermanos.
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Guarda, hijo mío, el mandamiento de tu padre, Y no dejes la enseñanza de tu madre:
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
Átalos siempre en tu corazón, Enlázalos á tu cuello.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
Te guiarán cuando anduvieres; cuando durmieres te guardarán; Hablarán contigo cuando despertares.
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
Porque el mandamiento es antorcha, y la enseñanza luz; Y camino de vida las reprensiones de la enseñanza:
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
Para que te guarden de la mala mujer, De la blandura de la lengua de la extraña.
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
No codicies su hermosura en tu corazón, Ni ella te prenda con sus ojos:
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
Porque á causa de la mujer ramera es reducido el hombre á un bocado de pan; Y la mujer caza la preciosa alma del varón.
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
¿Tomará el hombre fuego en su seno, Sin que sus vestidos se quemen?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
¿Andará el hombre sobre las brasas, Sin que sus pies se abrasen?
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
Así el que entrare á la mujer de su prójimo; No será sin culpa cualquiera que la tocare.
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
No tienen en poco al ladrón, cuando hurtare Para saciar su alma teniendo hambre:
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
Empero tomado, paga las setenas, Da toda la sustancia de su casa.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
Mas el que comete adulterio con la mujer, es falto de entendimiento: Corrompe su alma el que tal hace.
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
Plaga y vergüenza hallará; Y su afrenta nunca será raída.
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
Porque los celos son el furor del hombre, Y no perdonará en el día de la venganza.
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
No tendrá respeto á ninguna redención; Ni querrá perdonar, aunque multipliques los dones.