Lamentations 3

Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.

YO soy el hombre que ha visto aflicción en la vara de su enojo.

Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.

Guióme y llevóme en tinieblas, mas no en luz.

Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.

Ciertamente contra mí volvió y revolvió su mano todo el día.

Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.

Hizo envejecer mi carne y mi piel; quebrantó mis huesos.

Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.

Edificó contra mí, y cercóme de tósigo y de trabajo.

Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.

Asentóme en oscuridades, como los ya muertos de mucho tiempo.

Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.

Cercóme por todos lados, y no puedo salir; agravó mis grillos.

A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.

Aun cuando clamé y dí voces, cerro los oídos á mi oración.

Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.

Cercó mis caminos con piedra tajada, torció mis senderos.

Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.

Como oso que acecha fué para mí, como león en escondrijos.

Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.

Torció mis caminos, y depedazóme; tornóme asolado.

Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.

Su arco entesó, y púsome como blanco á la saeta.

Postřelil ledví má střelami toulu svého.

Hizo entrar en mis riñones las saetas de su aljaba.

Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.

Fuí escarnio á todo mi pueblo, canción de ellos todos los días.

Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.

Hartóme de amarguras, embriagóme de ajenjos.

Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.

Quebróme los dientes con cascajo, cubrióme de ceniza.

Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,

Y mi alma se alejó de la paz, olvidéme del bien.

A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.

Y dije: Pereció mi fortaleza, y mi esperanza de JEHOVÁ.

A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,

Acuérdate de mi aflicción y de mi abatimiento, del ajenjo y de la hiel.

Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.

Tendrálo aún en memoria mi alma, porque en mí está humillada.

A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),

Esto reduciré á mi corazón, por lo cual esperaré.

Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,

Es por la misericordia de JEHOVÁ que no somos consumidos, porque nunca decayeron sus misericordias.

Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.

Nuevas son cada mañana; grande es tu fidelidad.

Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.

Mi parte es JEHOVÁ, dijo mi alma; por tanto en él esperaré.

Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.

Bueno es JEHOVÁ á los que en él esperan, al alma que le buscare.

Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.

Bueno es esperar callando en la salud de JEHOVÁ.

Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,

Bueno es al hombre, si llevare el yugo desde su mocedad.

Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,

Sentaráse solo, y callará, porque lo llevó sobre sí.

Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,

Pondrá su boca en el polvo, por si quizá hay esperanza.

Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.

Dará la mejilla al que le hiriere; hartaráse de afrenta.

Neboť nezamítá Pán na věčnost;

Porque el Señor no desechará para siempre:

Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.

Antes si afligiere, también se compadecerá según la multitud de sus misericordias.

Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.

Porque no aflige ni congoja de su corazón á los hijos de los hombres.

Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,

Desmenuzar bajo de sus pies todos los encarcelados de la tierra,

Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,

Hacer apartar el derecho del hombre ante la presencia del Altísimo,

Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.

Trastornar al hombre en su causa, el Señor no lo sabe.

Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?

¿Quién será aquel que diga, que vino algo que el Señor no mandó?

Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?

¿De la boca del Altísimo no saldrá malo y bueno?

Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?

¿Por qué murmura el hombre viviente, el hombre en su pecado?

Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.

Escudriñemos nuestros caminos, y busquemos, y volvámonos á JEHOVÁ.

Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.

Levantemos nuestros corazones con las manos á Dios en los cielos.

Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.

Nosotros nos hemos rebelado, y fuimos desleales; tú no perdonaste.

Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.

Desplegaste la ira, y nos perseguiste; mataste, no perdonaste.

Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.

Te cubriste de nube, porque no pasase la oración nuestra.

Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.

Raedura y abominación nos tornaste en medio de los pueblos.

Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.

Todos nuestros enemigos abrieron sobre nosotros su boca.

Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.

Temor y lazo fué para nosotros, asolamiento y quebrantamiento.

Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.

Ríos de aguas echan mis ojos, por el quebrantamiento de la hija de mi pueblo.

Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,

Mis ojos destilan, y no cesan, porque no hay alivio,

Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.

Hasta que JEHOVÁ mire y vea desde los cielos.

Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.

Mis ojos contristaron mi alma, por todas las hijas de mi ciudad.

Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.

Mis enemigos me dieron caza como á ave, sin por qué.

Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.

Ataron mi vida en mazmorra, pusieron piedra sobre mí.

Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.

Aguas de avenida vinieron sobre mi cabeza; yo dije: Muerto soy.

Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.

Invoqué tu nombre, oh JEHOVÁ, desde la cárcel profunda.

Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.

Oíste mi voz; no escondas tu oído á mi clamor, para mi respiro

V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.

Acercástete el día que te invoqué: dijiste: No temas.

Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.

Abogaste, Señor, la causa de mi alma; redimiste mi vida.

Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.

Tú has visto, oh JEHOVÁ, mi agravio; defiende mi causa.

Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.

Tú has visto toda su venganza; todos sus pensamientos contra mí.

Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,

Tú has oído el oprobio de ellos, oh JEHOVÁ, todas sus maquinaciones contra mí;

Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.

Los dichos de los que contra mí se levantaron, y su designio contra mí todo el día.

Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.

Su sentarse, y su levantarse mira: yo soy su canción.

Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.

Dales el pago, oh JEHOVÁ, según la obra de sus manos.

Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.

Dales ansia de corazón, tu maldición á ellos.

Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.

Persíguelos en tu furor, y quebrántalos de debajo de los cielos, oh JEHOVÁ.