John 6

Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
PASADAS estas cosas, fuése Jesús de la otra parte de la mar de Galilea, que es de Tiberias.
A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
Y seguíale grande multitud, porque veían sus señales que hacía en los enfermos.
I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
Y subió Jesús á un monte, y se sentó allí con sus discípulos.
Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
Y estaba cerca la Pascua, la fiesta de los Judíos.
Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
Y como alzó Jesús los ojos, y vió que había venido á él grande multitud, dice á Felipe: ¿De dónde compraremos pan para que coman éstos?
(Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
Mas esto decía para probarle; porque él sabía lo que había de hacer.
Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
Respondióle Felipe: Doscientos denarios de pan no les bastarán, para que cada uno de ellos tome un poco.
Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
Dícele uno de sus discípulos, Andrés, hermano de Simón Pedro:
Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
Un muchacho está aquí que tiene cinco panes de cebada y dos pececillos; ¿mas qué es esto entre tantos?
I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
Entonces Jesús dijo: Haced recostar la gente. Y había mucha hierba en aquel lugar: y recostáronse como número de cinco mil varones.
Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
Y tomó Jesús aquellos panes, y habiendo dado gracias, repartió á los discípulos, y los discípulos á los que estaban recostados: asimismo de los peces, cuanto querían.
A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
Y como fueron saciados, dijo á sus discípulos: Recoged los pedazos que han quedado, porque no se pierda nada.
I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
Cogieron pues, é hinchieron doce cestas de pedazos de los cinco panes de cebada, que sobraron á los que habían comido.
Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
Aquellos hombres entonces, como vieron la señal que Jesús había hecho, decían: Éste verdaderamente es el profeta que había de venir al mundo.
Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
Y entendiendo Jesús que habían de venir para arrebatarle, y hacerle rey, volvió á retirarse al monte, él solo.
Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
Y como se hizo tarde, descendieron sus discípulos á la mar;
A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
Y entrando en un barco, venían de la otra parte de la mar hacia Capernaum. Y era ya oscuro, y Jesús no había venido á ellos.
Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
Y levantábase la mar con un gran viento que soplaba.
A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
Y como hubieron navegado como veinticinco ó treinta estadios, ven á Jesús que andaba sobre la mar, y se acercaba al barco: y tuvieron miedo.
On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
Mas él les dijo: Yo soy; no tengáis miedo.
I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
Ellos entonces gustaron recibirle en el barco: y luego el barco llegó á la tierra donde iban.
Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
El día siguiente, la gente que estaba de la otra parte de la mar, como vió que no había allí otra navecilla sino una, y que Jesús no había entrado con sus discípulos en ella, sino que sus discípulos se habían ido solos;
(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán,)
Y que otras navecillas habían arribado de Tiberias junto al lugar donde habían comido el pan después de haber el Señor dado gracias;
Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
Como vió pues la gente que Jesús no estaba allí, ni sus discípulos, entraron ellos en las navecillas, y vinieron á Capernaum buscando á Jesús.
A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
Y hallándole de la otra parte de la mar, dijéronle: Rabbí, ¿cuándo llegaste acá?
Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Respondióles Jesús, y dijo; De cierto, de cierto os digo, que me buscáis, no porque habéis visto las señales, sino porque comisteis el pan y os hartasteis.
Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec.
Trabajad no por la comida que perece, mas por la comida que á vida eterna permanece, la cual el Hijo del hombre os dará: porque á éste señaló el Padre, que es Dios.
Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
Y dijéronle: ¿Qué haremos para que obremos las obras de Dios?
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
Respondió Jesús, y díjoles: Ésta es la obra de Dios, que creáis en el que él ha enviado.
I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
Dijéronle entonces: ¿Qué señal pues haces tú, para que veamos, y te creamos? ¿Qué obras?
Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
Nuestros padres comieron el maná en el desierto, como está escrito: Pan del cielo les dió á comer.
Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
Y Jesús les dijo: De cierto, de cierto os digo: No os dió Moisés pan del cielo; mas mi Padre os da el verdadero pan del cielo.
Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
Porque el pan de Dios es aquel que descendió del cielo y da vida al mundo.
A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
Y dijéronle: Señor, danos siempre este pan.
I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
Y Jesús les dijo: Yo soy el pan de vida: el que á mí viene, nunca tendrá hambre; y el que en mí cree, no tendrá sed jamás.
Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
Mas os he dicho, que aunque me habéis visto, no creéis.
Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
Todo lo que el Padre me da, vendrá á mí; y al que á mí viene, no le hecho fuera.
Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
Porque he descendido del cielo, no para hacer mi voluntad, mas la voluntad del que me envió.
Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
Y ésta es la voluntad del que me envió, del Padre: Que todo lo que me diere, no pierda de ello, sino que lo resucite en el día postrero.
A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
Y ésta es la voluntad del que me ha enviado: Que todo aquel que ve al Hijo, y cree en él, tenga vida eterna: y yo le resucitaré en el día postrero.
I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
Murmuraban entonces de él los Judíos, porque había dicho: Yo soy el pan que descendí del cielo.
A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
Y decían: ¿No es éste Jesús, el hijo de José, cuyo padre y madre nosotros conocemos? ¿cómo, pues, dice éste: Del cielo he descendido?
Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
Y Jesús respondió, y díjoles: No murmuréis entre vosotros.
Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
Ninguno puede venir á mí, si el Padre que me envió no le trajere; y yo le resucitaré en el día postrero.
Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
Escrito está en los profetas: Y serán todos enseñados de Dios. Así que, todo aquel que oyó del Padre, y aprendió, viene á mí.
Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
No que alguno haya visto al Padre, sino aquel que vino de Dios, éste ha visto al Padre.
Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.
De cierto, de cierto os digo: El que cree en mí, tiene vida eterna.
Jáť jsem ten chléb života.
Yo soy el pan de vida.
Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Vuestros padres comieron el maná en el desierto, y son muertos.
Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
Éste es el pan que desciende del cielo, para que el que de él comiere, no muera.
Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.
Yo soy el pan vivo que he descendido del cielo: si alguno comiere de este pan, vivirá para siempre; y el pan que yo daré es mi carne, la cual yo daré por la vida del mundo.
Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
Entonces los Judíos contendían entre sí, diciendo: ¿Cómo puede éste darnos su carne á comer?
I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
Y Jesús les dijo: De cierto, de cierto os digo: Si no comiereis la carne del Hijo del hombre, y bebiereis su sangre, no tendréis vida en vosotros.
Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.
El que come mi carne y bebe mi sangre, tiene vida eterna: y yo le resucitaré en el día postrero.
Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
Porque mi carne es verdadera comida, y mi sangre es verdadera bebida.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
El que come mi carne y bebe mi sangre, en mí permanece, y yo en él.
Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
Como me envió el Padre viviente, y yo vivo por el Padre, asimismo el que me come, él también vivirá por mí.
Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.
Éste es el pan que descendió del cielo: no como vuestros padres comieron el maná, y son muertos: el que come de este pan, vivirá eternamente.
Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
Estas cosas dijo en la sinagoga, enseñando en Capernaum.
Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
Y muchos de sus discípulos oyéndolo, dijeron: Dura es esta palabra: ¿quién la puede oír?
Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
Y sabiendo Jesús en sí mismo que sus discípulos murmuraban de esto, díjoles: ¿Esto os escandaliza?
Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
¿Pues qué, si viereis al Hijo del hombre que sube donde estaba primero?
Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
El espíritu es el que da vida; la carne nada aprovecha: las palabras que yo os he hablado, son espíritu y son vida.
Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
Mas hay algunos de vosotros que no creen. Porque Jesús desde el principio sabía quiénes eran los que no creían, y quién le había de entregar.
I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
Y dijo: Por eso os he dicho que ninguno puede venir á mí, si no le fuere dado del Padre.
A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
Desde esto, muchos de sus discípulos volvieron atrás, y ya no andaban con él.
Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
Dijo entonces Jesús á los doce: ¿Queréis vosotros iros también?
I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš.
Y respondióle Simón Pedro: Señor, ¿á quién iremos? tú tienes palabras de vida eterna.
A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
Y nosotros creemos y conocemos que tú eres el Cristo, el Hijo de Dios viviente.
Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
Jesús le respondió: ¿No he escogido yo á vosotros doce, y uno de vosotros es diablo?
A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
Y hablaba de Judas Iscariote, hijo de Simón, porque éste era el que le había de entregar, el cual era uno de los doce.