Job 37

Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
Á ESTO también se espanta mi corazón, Y salta de su lugar.
Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
Oíd atentamente su voz terrible, y el sonido que sale de su boca.
Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
Debajo de todos los cielos lo dirige, Y su luz hasta los fines de la tierra.
Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
Después de ella bramará el sonido, Tronará él con la voz de su magnificencia; Y aunque sea oída su voz, no los detiene.
Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
Tronará Dios maravillosamente con su voz; Él hace grandes cosas, que nosotros no entendemos.
Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
Porque á la nieve dice: Desciende á la tierra; También á la llovizna, Y á los aguaceros de su fortaleza.
Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
Así hace retirarse á todo hombre, Para que los hombres todos reconozcan su obra.
Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
La bestia se entrará en su escondrijo, Y estaráse en sus moradas.
Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
Del mediodía viene el torbellino, Y el frío de los vientos del norte.
Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
Por el soplo de Dios se da el hielo, Y las anchas aguas son constreñidas.
A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
Regando también llega á disipar la densa nube, Y con su luz esparce la niebla.
Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
Asimismo por sus designios se revuelven las nubes en derredor, Para hacer sobre la haz del mundo, En la tierra, lo que él les mandara.
Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
Unas veces por azote, otras pos causa de su tierra, Otras por misericordia las hará parecer.
Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
Escucha esto, Job; Repósate, y considera las maravillas de Dios.
Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
¿Supiste tú cuándo Dios las ponía en concierto, Y hacía levantar la luz de su nube?
A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
¿Has tú conocido las diferencias de las nubes, Las maravillas del Perfecto en sabiduría?
Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
¿Por qué están calientes tus vestidos Cuando se fija el viento del mediodía sobre la tierra?
Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
¿Extendiste tú con él los cielos, Firmes como un espejo sólido?
Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
Muéstranos qué le hemos de decir; Porque nosotros no podemos componer las ideas á causa de las tinieblas.
Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
¿Será preciso contarle cuando yo hablaré? Por más que el hombre razone, quedará como abismado.
Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
He aquí aún: no se puede mirar la luz esplendente en los cielos, Luego que pasa el viento y los limpia,
Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
Viniendo de la parte del norte la dorada claridad. En Dios hay una majestad terrible.
Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.
Él es Todopoderoso, al cual no alcanzamos, grande en potencia; Y en juicio y en multitud de justicia no afligirá.
Temerlo han por tanto los hombres: Él no mira á los sabios de corazón.