Job 34

Ještě mluvil Elihu, a řekl:
ADEMÁS respondió Eliú, y dijo:
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Oíd, sabios, mis palabras; Y vosotros, doctos, estadme atentos.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Porque el oído prueba las palabras, Como el paladar gusta para comer.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Escojamos para nosotros el juicio, Conozcamos entre nosotros cuál sea lo bueno;
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
Porque Job ha dicho: Yo soy justo, Y Dios me ha quitado mi derecho.
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
¿He de mentir yo contra mi razón? Mi saeta es gravosa sin haber yo prevaricado.
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
¿Qué hombre hay como Job, Que bebe el escarnio como agua?
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Y va en compañía con los que obran iniquidad, Y anda con los hombres maliciosos.
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Porque ha dicho: De nada servirá al hombre El conformar su voluntad con Dios.
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Por tanto, varones de seso, oídme; Lejos esté de Dios la impiedad, Y del Omnipotente la iniquidad.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Porque él pagará al hombre según su obra, Y él le hará hallar conforme á su camino.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Sí, por cierto, Dios no hará injusticia, Y el Omnipotente no pervertirá el derecho.
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
¿Quién visitó por él la tierra? ¿Y quién puso en orden todo el mundo?
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
Si él pusiese sobre el hombre su corazón, Y recogiese así su espíritu y su aliento,
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
Toda carne perecería juntamente, Y el hombre se tornaría en polvo.
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
Si pues hay en ti entendimiento, oye esto: Escucha la voz de mis palabras.
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
¿Enseñorearáse el que aborrece juicio? ¿Y condenarás tú al que es tan justo?
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
¿Hase de decir al rey: Perverso; Y á los príncipes: Impíos?
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
¿Cuánto menos á aquel que no hace acepción de personas de príncipes, Ni el rico es de él más respetado que el pobre? Porque todos son obras de sus manos.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
En un momento morirán, y á media noche Se alborotarán los pueblos, y pasarán, Y sin mano será quitado el poderoso.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
Porque sus ojos están sobre los caminos del hombre, Y ve todos sus pasos.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
No hay tinieblas ni sombra de muerte Donde se encubran los que obran maldad.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
No carga pues él al hombre más de lo justo, Para que vaya con Dios á juicio.
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Él quebrantará á los fuertes sin pesquisa, Y hará estar otros en su lugar.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Por tanto él hará notorias las obras de ellos, Cuando los trastornará en la noche, y serán quebrantados.
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Como á malos los herirá En lugar donde sean vistos:
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Por cuanto así se apartaron de él, Y no consideraron todos sus caminos;
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
Haciendo venir delante de él el clamor del pobre, Y que oiga el clamor de los necesitados.
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?)Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
Y si él diere reposo, ¿quién inquietará? Si escondiere el rostro, ¿quién lo mirará? Esto sobre una nación, y lo mismo sobre un hombre;
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
Haciendo que no reine el hombre hipócrita Para vejaciones del pueblo.
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
De seguro conviene se diga á Dios: Llevado he ya castigo, no más ofenderé:
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
Enséñame tú lo que yo no veo: Que si hice mal, no lo haré más.
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
¿Ha de ser eso según tu mente? Él te retribuirá, ora rehuses, Ora aceptes, y no yo: Di si no, lo que tú sabes.
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Los hombres de seso dirán conmigo, Y el hombre sabio me oirá:
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Que Job no habla con sabiduría, Y que sus palabras no son con entendimiento.
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
Deseo yo que Job sea probado ampliamente, Á causa de sus respuestas por los hombres inicuos.
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
Porque á su pecado añadió impiedad: Bate las manos entre nosotros, Y contra Dios multiplica sus palabras.