Zechariah 5

Potom opět pozdvihna očí svých, uzřel jsem, a aj, kniha letěla.

Am ridicat din nou ochii, şi m'am uitat, şi iată că era un sul de carte, care sbura.

I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím knihu letící, jejíž dlouhost byla dvadcíti loktů a širokost desíti loktů.

El m'a întrebat: ,,Ce vezi?`` Eu am răspuns: ,,Văd un sul de carte sburînd; are o lungime de douăzeci de coţi, şi o lăţime de zece coţi``.

Tedy řekl mi: Toto prokletí vyjde na širokost vší země. Nebo každý zloděj podlé něho jako i ona vyhlazen, a každý přisahající podlé něho jako i ona vyhlazen bude.

Şi el mi -a zis: ,,Acesta este blestemul care este peste toată ţara; căci, după cum este scris pe el, orice hoţ, şi oricine jură strîmb va fi nimicit cu desăvîrşire de aici.

Vynesu je, praví Hospodin zástupů, aby došlo na dům zloděje, a na dům přisahajícího skrze jméno mé falešně; anobrž bude bydliti u prostřed domu jeho, a docela zkazí jej, i dříví jeho i kamení jeho.

Îl trimet-zice Domnul oştirilor, -ca să intre în casa hoţului şi a celui ce jură strîmb în Numele Meu, ca să rămînă în casa aceea, şi s'o mistuie împreună cu lemnele şi pietrele ei.``

Tedy vyšel anděl ten, kterýž mluvil se mnou, a řekl mi: Pozdvihni nyní očí svých a viz, co jest to, což pochází.

Îngerul, care vorbea cu mine, a înaintat, şi mi -a zis: ,,Ridică ochii, şi priveşte ce iese de acolo.``

I řekl jsem: Co jest? Kterýž odpověděl: Toto jest efi pocházející. Řekl také: Toto jest oko její prohlédající všecku zemi.

Eu am răspuns: ,,Ce este aceasta?`` Şi el a zis: ,,Iese efa.`` Şi a adăugat: ,,Aceasta este nelegiuirea lor în toată ţara.``

A aj, plech tlustý olověný nesen byl, a přitom žena jedna, kteráž seděla u prostřed té efi.

Şi iată că se ridica un talant de plumb, şi în mijlocul efei, şedea o femeie.

I řekl: Toto jest ta bezbožnost. I uvrhl ji do prostřed té efi, uvrhl i ten plech olověný na vrch její.

El a zis: ,,Aceasta este nelegiuirea!`` Şi i -a dat brînci în efă, şi a aruncat bucata de plumb peste gura efei.

A pozdvihna očí svých, uzřel jsem, a aj, dvě ženy vycházely, majíce vítr v křídlách svých. Měly pak křídla podobná křídlům čápím, a vyzdvihly tu efi mezi zemi a mezi nebe.

Am ridicat ochii şi m'am uitat, şi iată că s'au arătat două femei. În aripile lor sufla vîntul: ele aveau aripi ca ale cocostîrcului. Au ridicat efa între pămînt şi cer.

I řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil se mnou: Kam ony nesou tu efi?

Atunci am întrebat pe îngerul, care vorbea cu mine: ,,Unde duc ele efa?``

Kterýž řekl mi: Aby sobě vystavěla dům v zemi Sinear, kdež by utvrzena byla a postavena na podstavku svém.

El mi -a răspuns: ,,Se duc să -i zidească o casă în ţara Şinear, ca să fie aşezată acolo şi să rămînă pe locul ei.``