Psalms 73

Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.

(Un psalm al lui Asaf.) Da, bun este Dumnezeu cu Israel, cu cei cu inima curată.

Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

Totuş, era să mi se îndoaie piciorul, şi erau să-mi alunece paşii!

Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.

Căci mă uitam cu jind la cei nesocotiţi, cînd vedeam fericirea celor răi.

Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

Într'adevăr, nimic nu -i turbură pînă la moarte, şi trupul le este încărcat de grăsime.

V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

N'au parte de suferinţele omeneşti, şi nu sînt loviţi ca ceilalţi oameni.

Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.

Deaceea mîndria le slujeşte ca salbă, şi asuprirea este haina care -i înveleşte.

Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,

Li se bulbucă ochii de grăsime, şi au mai mult decît le-ar dori inima.

Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.

Rîd, şi vorbesc cu răutate de asuprire: vorbesc de sus,

Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

îşi înalţă gura pînă la ceruri, şi limba le cutreieră pămîntul.

A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,

Deaceea aleargă lumea la ei, înghite apă din plin,

Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?

şi zice: ,,Ce ar putea să ştie Dumnezeu, şi ce ar putea să cunoască Cel Prea Înalt?``

Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.

Aşa sînt cei răi: totdeauna fericiţi, şi îşi măresc bogăţiile.

Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

Degeaba dar mi-am curăţit eu inima, şi mi-am spălat mînile în nevinovăţie:

Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

căci în fiecare zi sînt lovit, şi în toate dimineţile sînt pedepsit.

Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.

Dacă aş zice: ,,Vreau să vorbesc ca ei,`` iată că n'aş fi credincios neamului copiilor Tăi.

Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.

M'am gîndit la aceste lucruri ca să le pricep, dar zădarnică mi -a fost truda,

Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.

pînă ce am intrat în sfîntul locaş al lui Dumnezeu, şi am luat seama la soarta dela urmă a celor răi.

Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.

Da, Tu -i pui în locuri alunecoase, şi -i arunci în prăpăd.

Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,

Cum sînt nimiciţi într'o clipă! Sînt perduţi, prăpădiţi printr'un sfîrşit năpraznic.

Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.

Ca un vis la deşteptare, aşa le lepezi chipul, Doamne, la deşteptarea Ta!

Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,

Cînd mi se amăra inima, şi mă simţeam străpuns în măruntaie,

Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.

eram prost şi fără judecată, eram ca un dobitoc înaintea Ta.

A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.

Însă eu sînt totdeauna cu Tine, Tu m'ai apucat de mîna dreaptă;

Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.

mă vei călăuzi cu sfatul Tău, apoi mă vei primi în slavă.

Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.

Pe cine altul am eu în cer afară de Tine? Şi pe pămînt nu-mi găsesc plăcerea în nimeni decît în Tine.

Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

Carnea şi inima pot să mi se prăpădească: fiindcă Dumnezeu va fi pururea stînca inimii mele şi partea mea de moştenire.

Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.

Căci iată că ceice se depărtează de Tine, pier; Tu nimiceşti pe toţi ceice-Ţi sînt necredincioşi.

Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.

Cît pentru mine, fericirea mea este să mă apropii de Dumnezeu: pe Domnul Dumnezeu Îl fac locul meu de adăpost, ca să povestesc toate lucrările Tale.