Proverbs 6

Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
Fiule, dacă te-ai pus chezaş pentru aproapele tău, dacă te-ai prins pentru altul,
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
dacă eşti legat prin făgăduinţa gurii tale, dacă eşti prins de cuvintele gurii tale,
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
fă totuş lucrul acesta, fiule: desleagă-te, căci ai căzut în mîna aproapelui tău! De aceea du-te, aruncă-te cu faţa la pămînt, şi stăruieşte de el.
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
Nu da somn ochilor tăi, nici aţipire pleoapelor tale!
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Scapă din mîna lui cum scapă căprioara din mîna vînătorului, şi ca pasărea din mîna păsărarului...
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Du-te la furnică, leneşule; uită-te cu băgare de seamă la căile ei, şi înţelepţeşte-te!
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
Ea n'are nici căpetenie, nici priveghetor, nici stăpîn;
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
totuş îşi pregăteşte hrana vara, şi strînge de ale mîncării în timpul secerişului.
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
Pînă cînd vei sta culcat, leneşule? Cînd te vei scula din somnul tău?
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Să mai dormi puţin, să mai aţipeşti puţin, să mai încrucişezi puţin mînile ca să dormi!...
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Şi sărăcia vine peste tine, ca un hoţ, şi lipsa, ca un om înarmat.
Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
Omul de nimic, omul nelegiuit, umblă cu neadevărul în gură,
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
clipeşte din ochi, dă din picior, şi face semne cu degetele.
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
Răutatea este în inima lui, urzeşte lucrurile rele într'una, şi stîrneşte certuri.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
De aceea nimicirea îi va veni pe neaşteptate; va fi zdrobit deodată, şi fără leac.
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
Şase lucruri urăşte Domnul, şi chiar şapte Îi sînt urîte:
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
ochii trufaşi, limba mincinoasă, mînile... cari varsă sînge nevinovat,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
inima care urzeşte planuri nelegiuite, picioarele cari aleargă repede la rău,
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
martorul mincinos, care spune minciuni, şi cel ce stîrneşte certuri între fraţi.
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Fiule, păzeşte sfaturile tatălui tău, şi nu lepăda învăţătura mamei tale:
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
leagă-le necurmat la inimă, atîrnă-le de gît.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
Ele te vor însoţi în mersul tău, te vor păzi în pat, şi îţi vor vorbi la deşteptare!
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
Căci sfatul este o candelă, învăţătura este o lumină, iar îndemnul şi mustrarea sînt calea vieţii.
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
Ele te vor feri de femeia stricată, de limba ademenitoare a celei străine.
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
N'o pofti în inima ta pentru frumuseţa ei, şi nu te lăsa ademenit de pleoapele ei.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
Căci pentru o femeie curvă, omul ajunge de nu mai rămîne decît cu o bucată de pîne, şi femeia măritată întinde... o cursă unui suflet scump.
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Poate cineva să ia foc în sîn, fără să i se aprindă hainele?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
Sau poate merge cineva pe cărbuni aprinşi, fără să -i ardă picioarele?
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
Tot aşa este şi cu cel ce se duce la nevasta aproapelui său: ori cine se atinge de ea nu va rămînea nepedepsit.
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
Hoţul nu este urgisit cînd fură ca să-şi potolească foamea, căci îi este foame;
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
Şi dacă este prins, trebuie să dea înapoi înşeptit, să dea chiar tot ce are în casă.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
Dar cel ce preacurveşte cu o femeie este un om fără minte, singur îşi pierde viaţa cine face aşa.
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
Nu va avea decît rană şi ruşine, şi ocara nu i se va şterge.
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
Căci gelozia înfurie pe un bărbat, şi n'are milă în ziua răzbunării;
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
nu se uită la niciun preţ de răscumpărare, şi nu se lasă înduplecat nici chiar de cel mai mare dar.