Proverbs 29

Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Un om care se împotriveşte tuturor mustrărilor, va fi zdrobit deodată şi fără leac. -
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Cînd se înmulţesc cei buni, poporul se bucură, dar cînd stăpîneşte cel rău, poporul geme. -
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Cine iubeşte înţelepciunea înveseleşte pe tatăl său, dar cine umblă cu curvele risipeşte averea. -
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Un împărat întăreşte ţara prin dreptate, dar cine ia mită, o nimiceşte. -
Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
Cine linguşeşte pe aproapele său, îi întinde un laţ supt paşii lui. -
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
În păcatul omului rău este o cursă, dar cel bun biruie şi se bucură. -
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Cel bun pricepe pricina săracilor, dar cel rău nu poate s'o priceapă. -
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Cei uşuratici aprind focul în cetate, dar înţelepţii potolesc mînia. -
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Cînd se ceartă un înţelept cu un nebun, să se tot supere sau să tot rîdă, căci pace nu se face. -
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Oamenii setoşi de sînge urăsc pe omul fără prihană, dar oamenii fără prihană îi ocrotesc viaţa. -
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Nebunul îşi arată toată patima, dar înţeleptul o stăpîneşte. -
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Cînd celce stăpîneşte dă ascultare cuvintelor mincinoase, toţi slujitorii lui sînt nişte răi. -
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Săracul şi asupritorul se întîlnesc, dar Domnul le luminează ochii la amîndoi,
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Un împărat care judecă pe săraci după adevăr, îşi va avea scaunul de domnie întărit pe vecie. -
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Nuiaua şi certarea dau înţelepciunea, dar copilul lăsat de capul lui face ruşine mamei sale. -
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Cînd se înmulţesc cei răi, se înmulţeşte şi păcatul, dar cei buni le vor vedea căderea. -
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Pedepseşte-ţi fiul, şi el îţi va da odihnă, şi îţi va aduce desfătare sufletului. -
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Cînd nu este nicio descoperire dumnezeiască, poporul este fără frîu; dar ferice de poporul care păzeşte legea! -
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Nu prin vorbe se pedepseşte un rob, căci chiar dacă pricepe, n'ascultă. -
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Dacă vezi un om care vorbeşte nechibzuit, poţi să nădăjduieşti mai mult dela un nebun decît dela el. -
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Slujitorul pe care -l răsfeţi din copilărie, la urmă ajunge de se crede fiu. -
Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Un om mînios stîrneşte certuri, şi un înfuriat face multe păcate. -
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Mîndria unui om îl scoboară, dar cine este smerit cu duhul capătă cinste. -
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Cine împarte cu un hoţ îşi urăşte viaţa, aude blestemul, şi nu spune nimic. -
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Frica de oameni este o cursă, dar cel ce se încrede în Domnul n'are dece să se teamă. -
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Mulţi umblă după bunăvoinţa celui ce stăpîneşte, dar Domnul este acela care face dreptate fiecăruia.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Omul nelegiuit este o scîrbă înaintea celor neprihăniţi, dar cel ce umblă fără prihană este o scîrbă înaintea celor răi.