Proverbs 25

Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Iată încă vreocîteva din Pildele lui Solomon, strînse de oamenii lui Ezechia, împăratul lui Iuda. -
Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
Slava lui Dumnezeu stă în ascunderea lucrurilor, dar slava împăraţilor stă în cercetarea lucrurilor. -
Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
Înălţimea cerurilor, adîncimea pămîntului, şi inima împăraţilor sînt nepătrunse. -
Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Scoate zgura din argint, şi argintarul va face din el un vas ales.
Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Scoate şi pe cel rău dinaintea împăratului, şi scaunul lui de domnie se va întări prin neprihănire. -
Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Nu te făli înaintea împăratului, şi nu lua locul celor mari;
Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
căci este mai bine să ţi se zică: ,,Suie-te mai sus!`` decît să fii pogorît înaintea voivodului pe care ţi -l văd ochii. -
Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Nu te grăbi să te iei la ceartă, ca nu cumva la urmă să nu ştii ce să faci, cînd te va lua la ocări aproapele tău. -
Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Apără-ţi pricina împotriva aproapelui tău, dar nu da pe faţă taina altuia,
Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
ca nu cumva, aflînd -o cineva, să te umple de ruşine, şi să-ţi iasă nume rău care să nu se mai şteargă. -
Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Un cuvînt spus la vremea potrivită, este ca nişte mere de aur într'un coşuleţ de argint. -
Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
Ca o verigă de aur şi o podoabă de aur curat, aşa este înţeleptul care mustră, pentru o ureche ascultătoare. -
Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
Ca răcoreala zăpezii pe vremea secerişului, aşa este un sol credincios pentru cel ce -l trimete: el înviorează sufletul stăpînului său.
Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Ca norii şi vîntul fără ploaie, aşa este un om care se laudă pe nedrept cu dărniciile lui. -
Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
Prin răbdare se înduplecă un voivod, şi o limbă dulce poate zdrobi oase.
Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Dacă dai peste miere, nu mînca decît atît cît îţi ajunge, ca să nu ţi se scîrbească şi s'o verşi din gură. -
Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Calcă rar în casa aproapelui tău, ca să nu se sature de tine şi să te urască. -
Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
Ca un buzdugan, ca o sabie şi ca o săgeată ascuţită, aşa este un om care face o mărturisire mincinoasă împotriva aproapelui său. -
Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Ca un dinte stricat şi ca un picior care şchioapătează, aşa este încrederea într'un stricat la ziua necazului. -
Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
Ca unul care îşi scoate haina pe o zi rece, sau varsă oţet pe silitră, aşa este cine cîntă cîntece unei inimi în nenorocire. -
Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Dacă este flămînd vrăjmaşul tău, dă -i pîne să mănînce, dăcă -i este sete, dă -i apă să bea.
Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
Căci făcînd aşa, aduni cărbuni aprinşi pe capul lui, şi Domnul îţi va răsplăti. -
Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
Vîntul de miazănoapte aduce ploaia, şi limba clevetitoare aduce o faţă mîhnită. -
Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Mai bine să locuieşti într'un colţ pe acoperiş, decît să locuieşti într'o casă mare cu o nevastă gîlcevitoare. -
Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
Ca apa proaspătă pentru un om obosit, aşa este o veste bună venită dintr'o ţară depărtată. -
Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
Ca o fîntînă turbure şi ca un izvor stricat, aşa este cel neprihănit care se clatină înaintea celui rău. -
Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
Nu este bine să mănînci multă miere: tot aşa, nu este o cinste să alergi după slava ta însuţi. -
Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
Omul care nu este stăpîn pe sine, este ca o cetate surpată şi fără ziduri.