Job 32

A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
Aceşti trei oameni au încetat să mai răspundă lui Iov, pentrucă el se socotea fără vină.
Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
Atunci s'a aprins de mînie Elihu, fiul lui Baracheel din Buz, din familia lui Ram. El s'a aprins de mînie împotriva lui Iov, pentrucă zicea că este fără vină înaintea lui Dumnezeu.
Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
Şi s'a aprins de mînie împotriva celor trei prieteni ai lui, pentru că nu găseau nimic de răspuns şi totuş osîndeau pe Iov.
Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
Fiindcă ei erau mai în vîrstă decît el, Elihu aşteptase pînă în clipa aceasta, ca să vorbească lui Iov.
Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
Dar, văzînd că nu mai era niciun răspuns în gura acestor trei oameni, Elihu s'a aprins de mînie.
I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
Şi Elihu, fiul lui Baracheel din Buz, a luat cuvîntul, şi a zis: ,,Eu sînt tînăr, şi voi sînteţi bătrîni: de aceea m'am temut, şi m'am ferit să vă arăt gîndul meu.
Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
Eu îmi ziceam: ,Să vorbească bătrîneţa, marele număr de ani să înveţe pe alţii înţelepciunea.`
Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
Dar, de fapt, în om, duhul, suflarea Celui Atotputernic, dă priceperea.
Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
Nu vîrsta aduce înţelepciunea, nu bătrîneţa te face în stare să judeci.
A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
Iată de ce zic: ,Ascultaţi-mă! Îmi voi spune şi eu părerea.
Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
Am aşteptat sfîrşitul cuvîntărilor voastre, v'am urmărit dovezile, cercetarea pe care aţi făcut -o cuvintelor lui Iov.
A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
V'am dat toată luarea aminte; şi iată că, niciunul din voi nu l -a încredinţat, niciunul nu i -a răsturnat cuvintele.
Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
Să nu ziceţi însă: ,În el noi am găsit înţelepciunea; numai Dumnezeu îl poate înfunda, nu un om!`
Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
Mie nu mi -a vorbit deadreptul: de aceea eu îi voi răspunde cu totul altfel decît voi.
Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
Ei se tem, nu mai răspund! Li s'a tăiat cuvîntul!
Čekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
Am aşteptat pînă şi-au sfîrşit cuvîntările, pînă s'au oprit şi n'au ştiut ce să mai răspundă.
Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
Vreau să răspund şi eu la rîndul meu, vreau să spun şi eu ce gîndesc.
Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
Căci sînt plin de cuvinte, îmi dă ghes duhul înlăuntrul meu;
Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
lăuntrul meu este ca un vin care n'are pe unde să iasă, ca nişte burdufuri noi, gata să plesnească.
Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
Voi vorbi deci, ca să răsuflu în voie, îmi voi deschide buzele şi voi răspunde.
Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
Nu voi căuta la înfăţişare, nu voi linguşi pe nimeni;
Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
căci nu ştiu să linguşesc: altfel, într'o clipeală m'ar lua Ziditorul meu.