Job 28

Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
Argintul are o mină de unde se scoate, şi aurul are un loc de unde este scos ca să fie curăţit.
Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
Ferul se scoate din pămînt, şi piatra se topeşte ca să dea arama.
Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
Omul pune capăt întunerecului, cercetează, pînă în ţinuturile cele mai adînci, pietrele ascunse în negura şi în umbra morţii.
Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
Sapă o fîntînă departe de locurile locuite; picioarele nu -i mai sînt de ajutor, stă atîrnat şi se clatină, departe de locuinţele omeneşti.
Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
Pămîntul, de unde iese pînea, este răscolit în lăuntrul lui ca de foc,
V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
pietrele lui cuprind safir, şi în el se găseşte pulbere de aur.
K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
Pasărea de pradă nu -i cunoaşte cărarea. Ochiul vulturului n'a zărit -o,
Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
cele mai trufaşe dobitoace n'au călcat pe ea, şi leul n'a trecut niciodată pe ea.
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
Omul îşi pune mîna pe stînca de cremene, şi răstoarnă munţii din rădăcină.
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
Sapă şanţuri în stînci, şi ochiul lui priveşte tot ce este de preţ în ele.
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
Opreşte curgerea apelor, şi scoate la lumină ce este ascuns.
Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
Dar înţelepciunea unde se găseşte? Unde este locuinţa priceperii?
Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
Omul nu -i cunoaşte preţul, ea nu se găseşte în pămîntul celor vii.
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Adîncul zice: ,Nu este în mine`, şi marea zice: ,Nu este la mine.`;
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Ea nu se dă în schimbul aurului curat, nu se cumpără cîntărindu-se cu argint;
Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
nu se cîntăreşte pe aurul din Ofir, nici pe onixul cel scump, nici pe safir.
Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
Nu se poate asemăna cu aurul, nici cu diamantul, nu se poate schimba cu un vas de aur ales.
Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
Mărgeanul şi cristalul nu sînt nimic pe lîngă ea: înţelepciunea preţuieşte mai mult decît mărgăritarele.
Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
Topazul din Etiopia nu este ca ea, şi aurul curat nu se cumpăneşte cu ea.
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
De unde vine atunci înţelepciunea? Unde este locuinţa priceperii?
Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
Este ascunsă de ochii tuturor celor vii, este ascunsă de păsările cerului.
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Adîncul şi moartea zic: ,Noi am auzit vorbindu-se de ea.`
Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
Dumnezeu îi ştie drumul, El îi cunoaşte locuinţa.
Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
Căci El vede pînă la marginile pămîntului, zăreşte totul subt ceruri.
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Cînd a rînduit greutatea vîntului, şi cînd a hotărît măsura apelor,
On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
cînd a dat legi ploii, şi cînd a însemnat drumul fulgerului şi tunetului,
Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji,připravil ji, a vystihl ji.
atunci a văzut înţelepciunea şi a arătat -o, i -a pus temeliile şi a pus -o la încercare.
Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Apoi a zis omului: ,Iată, frica de Domnul, aceasta este înţelepciunea; depărtarea de rău, este pricepere.`