Job 15

Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Elifaz din Teman a luat cuvîntul, şi a zis:
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
,,Se cade să dea înţeleptul ca răspuns înţelepciune deşartă? Sau să-şi umfle pieptul cu vînt de răsărit?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
Să se apere prin cuvinte cari n'ajută la nimic, şi prin cuvîntări cari nu slujesc la nimic?
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Tu nimiceşti chiar şi frica de Dumnezeu, nimiceşti orice simţire de evlavie faţă de Dumnezeu.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
Nelegiuirea ta îţi cîrmuieşte gura, şi împrumuţi vorbirea oamenilor vicleni.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
Nu eu, ci gura ta te osîndeşte, buzele tale mărturisesc împotriva ta.
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Tu eşti omul care s'a născut întîi? Te-ai născut tu înaintea dealurilor?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Ai fost tu la sfaturile lui Dumnezeu; şi ai sorbit din ele înţelepciune pentru tine?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
Ce ştii tu şi să nu ştim şi noi? Ce cunoştinţă ai tu pe care să n'o avem şi noi?
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Între noi sînt peri albi, bătrîni, oameni mai înziliţi decît tatăl tău.
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Puţin lucru sînt mîngîierile lui Dumnezeu pentru tine, şi cuvintele cari-ţi vorbesc atît de blînd?...
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Încotro te trage inima, şi ce înseamnă această privire ţintă a ochilor tăi?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
Ce! împotriva lui Dumnezeu îţi îndrepţi tu mînia, şi-ţi ies din gură cuvinte ca acestea?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
,Ce este omul, ca să fie curat? Şi poate cel născut din femeie să fie fără prihană?
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Dacă n'are încredere Dumnezeu nici în sfinţii Săi, dacă nici cerurile nu sînt curate înaintea Lui,
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
cu cît mai puţin fiinţa urîcioasă şi stricată-omul, care bea nelegiuirea ca apa!
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
Vreau să te învăţ, ascultă-mă! Voi istorisi ce am văzut,
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
ce au arătat înţelepţii, ce au descoperit ei, auzind dela părinţii lor,
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
cărora singuri li se dăduse ţara, şi printre cari nici un străin nu venise încă.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
,Omul cel rău îşi duce în nelinişte toate zilele vieţii, toţi anii de cari are parte cel nelegiuit.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
Ţipete de spaimă răsună la urechile lui: În mijlocul fericirii lui, pustiitorul se va arunca asupra lui.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
El nu trage nădejde să scape de întunerec, vede sabia care -l ameninţă;
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
aleargă încoace şi încolo să caute pîne, ştie că -l aşteaptă ziua întunerecului.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
Necazul şi neliniştea îl înspăimîntă, şi se aruncă asupra lui ca un împărat gata de luptă.
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
Căci a ridicat mîna împotriva lui Dumnezeu, s'a împotrivit Celui Atot Puternic,
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
şi a avut îndrăzneala să se năpustească asupra Lui cu partea cea mai tare a scuturilor lui.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
Avea faţa acoperită cu grăsime, coapsele încărcate cu osînză,
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
şi locuia în cetăţi nimicite, în case părăsite, sortite să fie dărîmate.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
Nu se va mai îmbogăţi, averea nu -i va creşte, şi avuţia nu se va mai întinde pe pămînt.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
Nu va putea ieşi din întunerec, flacăra îi va arde mlădiţele, şi Dumnezeu îl va pierde cu suflarea gurii Lui.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Dacă se încrede în rău, se înşeală, căci răul îi va fi răsplata.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
Ea va veni înainte de capătul zilelor lui, şi ramura lui nu va mai înverzi.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
Va fi ca o viţă despoiată de roadele ei încă verzi, ca un măslin ale cărui flori au căzut.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
Căci casa celui nelegiuit va ajunge stearpă, şi cortul omului stricat îl va mînca focul.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
El zămisleşte răul şi naşte răul: în sînul lui coace roade cari -l înşeală.```