Jeremiah 3

Dí dále: Propustil-li by muž ženu svou, a ona odejduc od něho, vdala by se za jiného muže, zdaliž se navrátí k ní více? Zdaliž by hrozně nebyla poškvrněna země ta? Ale ty, ač jsi smilnila s milovníky mnohými, a však navratiž se ke mně, dí Hospodin.
,,El zice: ,Cînd se desparte un bărbat de nevastă-sa, pe care o părăseşte, şi ea ajunge nevasta altuia, se mai întoarce bărbatul acesta la ea? N'ar fi chiar şi ţara aceea spurcată? şi tu, ai curvit cu mulţi ibovnici, şi să te întorci iarăş la Mine? -zice Domnul.`` -
Pozdvihni očí svých k vysokým místům, a pohleď, kdes necizoložila? Na cestách usazovalas se jim jako Arab na poušti, a poškvrnila jsi země smilstvím svým a nešlechetností svou.
,,Ridică-ţi ochii spre înălţimi, şi priveşte: unde n'ai curvit? Te ţineai la drumuri, ca Arabul în pustie, şi ai spurcat ţara prin curviile tale şi cu răutatea ta!
A ačkoli zadržáni jsou podzimní dešťové, a deště jarního nebývalo, však čelo ženy nevěstky majíc, nechtělas se styděti.
Măcar că ploile au fost oprite, şi ploaia de primăvară a lipsit, totuş tu ţi-ai păstrat fruntea de curvă, şi n'ai vrut să ai ruşine!
Zdali od nynějšího času volati budeš ke mně: Otče můj, ty jsi vůdce mladosti mé?
Acum, nu -i aşa? strigi la Mine: ,Tată! Tu ai fost Prietenul tinereţii mele!`
Zdaliž Bůh držeti bude hněv na věčnost? Zdali chovati jej bude na věky? Aj, mluvíš i pášeš zlé věci, jakž jen můžeš.
Îşi va ţinea El mînia pe vecie? ,O va păstra El totdeuna?` Iată, aşa ai vorbit, şi totuş ai făcut lucruri nelegiuite, cît ai putut!``
Tedy řekl mi Hospodin za dnů Joziáše krále: Viděl-lis, co činila zpurná dcera Izraelská? Chodívala na každou horu vysokou, i pod každé dřevo zelené, a tam smilnila.
,,Domnul mi -a zis, pe vremea împăratului Iosia: ,Ai văzut ce a făcut necredincioasa Israel? S'a dus pe orice munte înalt şi supt orice copac verde, şi a curvit acolo.
A ačkoli jsem řekl, když ty všecky věci ona činila: Nechť se navrátí ke mně, však se nenavrátila. Načež hleděla zpronevěřilá sestra její, dcera Judská.
Eu ziceam că dupăce a făcut toate aceste lucruri, se va întoarce la Mine. Dar nu s'a întors. Şi sora ei, vicleana Iuda, a fost martoră la aceasta.
Pročež vidělo mi se pro ty všecky příčiny, poněvadž cizoložila zpurná dcera Izraelská, propustiti ji, a dáti jí lístek zapuzení jejího. Však se vždy neulekla zpronevěřilá sestra její, dcera Judská, ale šedši, smilnila také sama.
Şi cu toate că a văzut că M'am despărţit de necredincioasa Israel, din pricina tuturor preacurviilor ei, şi i-am dat cartea ei de despărţenie, totuş soru-sa, vicleana Iuda, nu s'a temut, ci s'a dus să curvească la fel.
I stalo se, že hanebným smilstvím svým poškvrnila země; nebo cizoložila s kamenem i s dřevem.
Şi astfel, prin necurăţia ei strigătoare, Israel a spurcat ţara, a preacurvit cu piatra şi lemnul.
A však s tím se vším neobrátila se ke mně zpronevěřilá sestra její, dcera Judská, celým srdcem svým, ale pokrytě, praví Hospodin.
Cu toate acestea, vicleana Iuda, sora ei, nu s'a întors la Mine din toată inima ei, ci cu prefăcătorie, zice Domnul.``
Protož řekl Hospodin ke mně: Ospravedlnila duši svou zpurná dcera Izraelská, více nežli zpronevěřilá Judská.
Domnul mi -a zis: ,Necredincioasa Israel pare nevinovată faţă de vicleana Iuda.
Jdi a volej slovy těmito ku půlnoci, a rci: Navrať se, zpurná dcero Izraelská, dí Hospodin, a neoboří se tvář má zůřivá na vás; nebo já dobrotivý jsem, dí Hospodin, aniž držím hněvu na věčnost.
Du-te de strigă aceste cuvinte spre miazănoapte, şi zi: Întoarce-te, necredincioasa Israel, zice Domnul.`` ,,Nu voi arunca o privire întunecoasă împotriva voastră, căci sînt milostiv, zice Domnul, şi nu ţin mînie pe vecie.
Jen toliko poznej nepravost svou, že jsi od Hospodina Boha svého odstoupila, a sem i tam běhala cestami svými k cizím pod každé dřevo zelené, a hlasu mého neposlouchali jste, dí Hospodin.
Recunoaşte-ţi numai nelegiuirea, recunoaşte că ai fost necredincioasă Domnului, Dumnezeului tău, că ai alergat încoace şi încolo la dumnezei străini, supt orice copac verde, şi că n'ai ascultat glasul Meu, zice Domnul.``
Navraťte se synové zpurní, dí Hospodin; nebo já jsem manžel váš, a přijmu vás, jednoho z města, a dva z čeledi, abych vás uvedl na Sion.
,,Întoarceţi-vă, copii răzvrătiţi, zice Domnul; căci Eu sînt Stăpînul vostru, Eu vă voi lua, pe unul dintr'o cetate, pe doi dintr -o familie, şi vă voi aduce înapoi în Sion.
Kdežto dám vám pastýře podlé srdce svého, kteříž pásti vás budou uměle a rozumně.
Vă voi da păstori după inima Mea, şi vă vor paşte cu pricepere şi cu înţelepciune.
I stane se, když se rozmnožíte a rozplodíte v této zemi za dnů těch, dí Hospodin, že nebudou říkati více: Truhla smlouvy Hospodinovy, aniž jim vstoupí na srdce, aniž zpomenou na ni, ani k ní choditi, aniž bude více u vážnosti.
Cînd vă veţi înmulţi şi veţi creşte în ţară, în zilele acelea, zice Domnul, nu se va mai vorbi de chivotul legămîntului Domnului, şi nu -i va mai veni nimănui în gînd, nu-şi vor mai aduce aminte de el, nu -i vor mai simţi lipsa, şi nici nu vor mai face altul.
V ten čas nazývati budou Jeruzalém stolicí Hospodinovou, a shromáždí se tam všickni národové ke jménu Hospodinovu do Jeruzaléma, a nebudou choditi více podlé zdání srdce svého zlého.
În vremea aceea, Ierusalimul se va numi scaunul de domnie al Domnului; toate neamurile se vor strînge la Ierusalim, în Numele Domnului, şi nu vor mai urma pornirile inimii lor rele.
V těch dnech přijdou dům Judský s domem Izraelským, a přiberou se spolu z země půlnoční do země, kterouž jsem v dědictví uvedl otcům vašim;
În zilele acelea, casa lui Iuda va umbla cu casa lui Israel şi vor veni împreună din ţara dela miazănoapte, în ţara pe care am dat -o în stăpînire părinţilor voştri.
Ač já pravím: Kterakž bych tě počísti mohl mezi syny, a dáti tobě zemi žádostivou, dědictví slavné zástupů pohanských, leč abys mne vzýval, říkaje: Otče můj, a od následování mne abys se neodvracel?
Eu ziceam: ,Cum să te pun printre copiii Mei, şi să-ţi dau o ţară plăcută, o moştenire, podoabă între podoabele neamurilor? Mă gîndeam că Mă vei chema: ,Tată!` Şi nu te vei mai abate dela Mine.
Poněvadž jakož žena zpronevěřuje se manželu svému, tak jste se zpronevěřili mně, dome Izraelský, dí Hospodin.
Dar, cum este necredincioasă iubitului său o femeie, aşa Mi-aţi fost necredincioşi voi, casa lui Israel, zice Domnul!``
Hlas po místech vysokých buď slyšán, pláč pokorné modlitby synů Izraelských. Nebo převrátivše cesty své, zapomněli se na Hospodina Boha svého, řkoucího:
,,Un vuiet se aude pe înălţimi: sînt plînsetele şi rugăminţile de iertare ale copiilor lui Israel; căci şi-au sucit calea, şi au uitat pe Domnul, Dumnezeul lor.
Navraťte se, synové zpurní, a uzdravím odvrácení vaše. Rcete: Aj, my jdeme k tobě, nebo ty, Hospodine, jsi Bůh náš.
,Întoarceţi-vă, copii răzvrătiţi, şi vă voi ierta abaterile.` -,Iată-ne, venim la Tine, căci Tu eşti Domnul, Dumnezeul nostru.`
Právě marné jest v pahrbcích a v množství hor doufání; zajisté v Hospodinu Bohu našem jest spasení Izraelovo.
,În adevăr, zădarnic se aşteaptă mîntuire dela dealuri şi dela mulţimea munţilor; în adevăr, în Domnul, Dumnezeul nostru, este mîntuirea lui Israel.
Nebo ohavnost ta zžírala práci otců našich od dětinství našeho, bravy jejich i skoty jejich, syny jejich i dcery jejich.
Idolii, dimpotrivă, au mîncat rodul muncii părinţilor noştri, din tinereţa noastră, oile şi boii lor, fiii şi fiicele lor.
Ležíme v hanbě své, a přikrývá nás pohanění naše, že jsme proti Hospodinu Bohu svému hřešili, my i otcové naši, od dětinství svého až do dne tohoto, a neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha svého.
Să ne culcăm în ruşinea noastră, şi să ne învelim cu ocara noastră, căci am păcătuit împotriva Domnului, Dumnezeului nostru, noi şi părinţii noştri, din tinereţa noastră şi pînă în ziua de azi, şi n'am ascultat glasul Domnului, Dumnezeului nostru.``