Exodus 2

Odšed pak muž jeden z domu Léví, vzal dceru z pokolení Léví.
Un om din casa lui Levi luase de nevastă pe o fată a lui Levi.
I počala žena ta, a porodila syna; a viduci, že jest krásný, kryla ho za tři měsíce.
Femeia aceasta a rămas însărcinată, şi a născut un fiu. A văzut că este frumos, şi l -a ascuns trei luni.
A když ho nemohla déle tajiti, vzala mu ošitku z sítí, a omazala ji klím a smolou; a vložila do ní to dítě, a vyložila do rákosí u břehu řeky.
Ne mai putînd să -l ascundă, a luat un sicriaş de papură, pe care l -a uns cu lut şi cu smoală; a pus copilul în el, şi l -a aşezat între trestii, pe malul rîului.
A postavila sestru jeho zdaleka, aby zvěděla, co se s ním díti bude.
Sora copilului pîndea la o depărtare oarecare, ca să vadă ce are să i se întîmple.
A v tom sešla dcera Faraonova, aby se myla v řece; a děvečky její procházely se po břehu řeky. A uzřevši ošitku mezi rákosím, poslala děvečku svou, a vzala ji.
Fata lui Faraon s'a pogorît la rîu, să se scalde; şi fetele cari o însoţeau se plimbau pe marginea rîului. Ea a zărit sicriaşul în mijlocul trestiilor, şi a trimes pe roaba ei să -l ia.
A když otevřela, uzřela dítě; a aj, plakalo pacholátko. A slitovavši se nad ním, řekla: Z dětí Hebrejských jest toto.
L -a deschis şi a văzut copilul: era un băieţaş care plîngea. I -a fost milă de el, şi a zis: ,,Este un copil de al Evreilor!``
I řekla sestra jeho k dceři Faraonově: Mám-li jíti a zavolati tobě chůvy z žen Hebrejských, kteráž by odchovala tobě dítě?
Atunci sora copilului a zis fetei lui Faraon: ,,Să mă duc să-ţi chem o doică dintre femeile Evreilor, ca să-ţi alăpteze copilul?``
Odpověděla dcera Faraonova: Jdi. Tedy šla děvečka a zavolala matky toho dítěte.
,,Du-te``, i -a răspuns fata lui Faraon. Şi fata s'a dus şi a chemat pe mama copilului.
I řekla jí dcera Faraonova: Vezmi toto dítě, a odchovej mi je; a jáť dám mzdu tvou. I vzala žena dítě, a chovala je.
Fata lui Faraon i -a zis: ,,Ia copilul acesta, alăptează-mi -l, şi îţi voi plăti.`` Femeia a luat copilul, şi l -a alăptat.
A když odrostlo pachole, dovedla je k dceři Faraonově, kteráž jej měla za syna; a nazvala jméno jeho Mojžíš, řkuci: Nebo jsem ho z vody vytáhla.
Copilul a crescut, şi ea l -a adus fetei lui Faraon; şi el i -a fost fiu. I -a pus numele Moise (Scos); ,,căci``, a zis ea, ,,l-am scos din ape.``
I stalo se ve dnech těch, když vyrostl Mojžíš, že vyšel k bratřím svým, a hleděl na trápení jejich. Uzřel také muže Egyptského, an tepe muže Hebrejského, jednoho z bratří jeho. A sem i tam se ohlédna, vida, že žádného tu není, zabil Egyptského, a zahrabal jej v písku.
În vremea aceea, Moise, crescînd mare, a ieşit pe la fraţii săi, şi a fost martor la muncile lor grele. A văzut pe un Egiptean, care bătea pe un Evreu, unul dintre fraţii lui.
Vyšed potom druhého dne, a aj, dva muži Hebrejští vadili se. I řekl tomu, kterýž křivdu činil: Proč tepeš bližního svého?
S'a uitat în toate părţile, şi, văzînd că nu este nimeni, a omorît pe Egiptean şi l -a ascuns în nisip.
Kterýžto odpověděl: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí nad námi? Zdali zabiti mne myslíš, jako jsi zabil Egyptského? Protož ulekl se Mojžíš a řekl: Jistě známá jest ta věc.
A ieşit şi în ziua următoare; şi iată că doi Evrei se certau. A zis celui ce n'avea dreptate: ,,Pentru ce loveşti pe semenul tău?``
A uslyšav Farao tu věc, hledal zabiti Mojžíše. Ale Mojžíš utekl od tváři Faraonovy, a bydlil v zemi Madianské; i usadil se podlé studnice.
Şi omul acela a răspuns: ,,Cine te -a pus pe tine mai mare şi judecător peste noi? Nu cumva ai de gînd să mă omori şi pe mine, cum ai omorît pe Egipteanul acela?`` Moise s'a temut şi a zis: ,,Nu mai încape îndoială că faptul este cunoscut.
Kníže pak Madianské mělo sedm dcer. Kteréžto přišedše, vážily vodu, a nalívaly do koryt, aby napájely dobytek otce svého.
Faraon a aflat ce se petrecuse, şi căuta să omoare pe Moise. Dar Moise a fugit dinaintea lui Faraon, şi a locuit în ţara Madian. A şezut lîngă o fîntînă.
I přišli pastýři, a odehnali je. Tedy Mojžíš vstav, pomohl jim a napojil dobytek jejich.
Preotul din Madian avea şapte fete. Ele au venit să scoată apă, şi au umplut jghiaburile ca să adape turma tatălui lor.
A když se navrátily k Raguelovi, otci svému, řekl on: Jakž jste to dnes tak brzo přišly?
Dar au venit păstorii, şi le-au luat la goană. Atunci Moise s'a sculat, le -a ajutat, şi le -a adăpat turma.
Odpověděly: Muž Egyptský vysvobodil nás z ruky pastýřů; ano také ochotně navážil nám vody, a napojil dobytek.
Cînd s'au întors ele la tatăl lor Reuel, el a zis: ,,Pentru ce vă întoarceţi aşa de curînd azi?``
I řekl dcerám svým: Kdež pak jest? Pročež jste pustily muže toho? Povolejte ho, ať pojí chleba.
Ele au răspuns: ,,Un Egiptean ne -a scăpat din mîna păstorilor, şi chiar ne -a scos apă, şi a adăpat turma.``
A svolil Mojžíš k tomu, aby bydlil s mužem tím. Kterýžto dal Zeforu, dceru svou, Mojžíšovi.
Şi el a zis fetelor: ,,Unde este? Pentruce aţi lăsat acolo pe omul acela! Chemaţi -l să mănînce pîne!``
I porodila syna, a nazval jméno jeho Gerson; nebo řekl: Příchozí jsem byl v zemi cizí.
Moise s'a hotărît să locuiască la omul acela, care i -a dat de nevastă pe fiică-sa Sefora.
Stalo se pak po mnohých časích, že umřel král Egyptský; a synové Izraelští úpěli pro roboty, a křičeli. I vstoupil k Bohu křik jejich pro roboty.
Ea a născut un fiu, căruia el i -a pus numele Gherşom (Sînt străin aici); ,,căci``, a zis el, ,,locuiesc ca străin într -o ţară străină.``
A uslyšel Bůh naříkání jejich, a rozpomenul se Bůh na smlouvu svou s Abrahamem, Izákem a Jákobem.
După multă vreme, împăratul Egiptului a murit; şi copiii lui Israel gemeau încă din pricina robiei, şi scoteau strigăte desnădăjduite. Strigătele acestea, pe cari li le smulgea robia, s'au suit pînă la Dumnezeu.
I vzhlédl Bůh na syny Izraelské, a poznal Bůh.
Dumnezeu a auzit gemetele lor, şi Şi -a adus aminte de legămîntul Său făcut cu Avraam, Isaac, şi Iacov.
Dumnezeu a privit spre copiii lui Israel, şi a luat cunoştinţă de ei.