Song of Solomon 2

Já jsem růže Sáronská, a lilium při dolinách.

Eu sou a rosa de Sarom, o lírio dos vales.

Jako lilium mezi trním, tak přítelkyně má mezi pannami.

Qual o lírio entre os espinhos, tal é a minha amada entre as filhas.

Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.

Qual a macieira entre as árvores do bosque, tal é o meu amado entre os filhos; com grande gozo sentei-me à sua sombra; e o seu fruto era doce ao meu paladar.

Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.

Levou-me à sala do banquete, e o seu estandarte sobre mim era o amor.

Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí,

Sustentai-me com passas, confortai-me com maçãs, porque desfaleço de amor.

Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.

A sua mão esquerda esteja debaixo da minha cabeça, e a sua mão direita me abrace.

Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl.

Conjuro-vos, ó filhas de Jerusalém, pelas gazelas e cervas do campo, que não acordeis nem desperteis o amor, até que ele o queira.

Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích.

A voz do meu amado! Eis que vem aí, saltando sobre os montes, pulando sobre os outeiros.

Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži.

O meu amado é semelhante ao gamo, ou ao filho do veado; eis que está detrás da nossa parede, olhando pelas janelas, lançando os olhos pelas grades.

Ozval se milý můj, a řekl mi: Vstaň, přítelkyně má, krásná má, a poď.

Fala o meu amado e me diz: Levanta-te, amada minha, formosa minha, e vem.

Nebo aj, zima pominula, prška přestala a odešla.

Pois eis que já passou o inverno; a chuva cessou, e se foi;

Kvítíčko se ukazuje po zemi, čas prozpěvování přišel, a hlas hrdličky slyší se v krajině naší.

aparecem as flores na terra; já chegou o tempo de cantarem as aves, e a voz da rola ouve-se em nossa terra.

Fík vypustil holičky své, a réví rozkvetlé vydalo vůni. Vstaniž, přítelkyně má, krásná má, a poď.

A figueira começa a dar os seus primeiros figos; as vides estão em flor e exalam o seu aroma. Levanta-te, amada minha, formosa minha, e vem.

Holubičko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré, ukaž mi oblíčej svůj, nechať slyším hlas tvůj; nebo hlas tvůj libý jest, a oblíčej tvůj žádostivý.

Pomba minha, que andas pelas fendas das penhas, no oculto das ladeiras, mostra-me o teu semblante faze-me ouvir a tua voz; porque a tua voz é doce, e o teu semblante formoso.

Zlapejte nám lišky, lišky maličké, ješto škodu dělají na vinicích, poněvadž vinice naše kvete.

Apanhai-nos as raposas, as raposinhas, que fazem mal às vinhas; pois as nossas vinhas estão em flor.

Milý můj jest můj, a já jeho, jenž pase mezi lilium.

O meu amado é meu, e eu sou dele; ele apascenta o seu rebanho entre os lírios.

Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, připodobni se, milý můj, srně neb mladému jelenu na horách Beter.

Antes que refresque o dia, e fujam as sombras, volta, amado meu, e faze-te semelhante ao gamo ou ao filho dos veados sobre os montes de Beter.