Psalms 74

Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
Ó Deus, por que nos rejeitaste para sempre? Por que se acende a tua ira contra o rebanho do teu pasto?
Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Lembra-te da tua congregação, que compraste desde a antiguidade, que remiste para ser a tribo da tua herança, e do monte Sião, em que tens habitado.
Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Dirige os teus passos para as perpétuas ruínas, para todo o mal que o inimigo tem feito no santuário.
Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
Os teus inimigos bramam no meio da tua assembleia; põem nela as suas insígnias por sinais.
Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
A entrada superior cortaram com machados a grade de madeira.
A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
Eis que toda obra entalhada, eles a despedaçaram a machados e martelos.
Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
Lançaram fogo ao teu santuário; profanaram, derrubando-a até o chão, a morada do teu nome.
Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
Disseram no seu coração: Despojemo-la duma vez. Queimaram todas as sinagogas de Deus na terra.
Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
Não vemos mais as nossas insígnias, não há mais profeta; nem há entre nós alguém que saiba até quando isto durará.
I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
Até quando, ó Deus, o adversário afrontará? O inimigo ultrajará o teu nome para sempre?
Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
Por que reténs a tua mão, sim, a tua destra? Tira-a do teu seio, e consome-os.
Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
Todavia, Deus é o meu Rei desde a antiguidade, operando a salvação no meio da terra.
Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
Tu dividiste o mar pela tua força; esmigalhaste a cabeça dos monstros marinhos sobre as águas.
Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
Tu esmagaste as cabeças do leviatã, e o deste por mantimento aos habitantes do deserto.
Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
Tu abriste fontes e ribeiros; tu secaste os rios perenes.
Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
Teu é o dia e tua é a noite: tu preparaste a luz e o sol.
Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
Tu estabeleceste todos os limites da terra; verão e inverno, tu os fizeste.
Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Lembra-te disto: que o inimigo te afrontou, ó Senhor, e que um povo insensato ultrajou o teu nome.
Nevydávejž té zběři duše hrdličky své,na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
Não entregues às feras a alma da tua rola; não te esqueça para sempre da vida dos teus aflitos.
Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Atenta para o teu pacto, pois os lugares tenebrosos da terra estão cheios das moradas de violência.
Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
Não volte envergonhado o oprimido; louvem o teu nome o aflito e o necessitado.
Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
Levanta-te, ó Deus, pleiteia a tua própria causa; lembra-te da afronta que o insensato te faz continuamente.
Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Não te esqueças da gritaria dos teus adversários; o tumulto daqueles que se levantam contra ti sobe continuamente.