Psalms 22

Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův.
Deus meu, Deus meu, por que me desamparaste? Por que estás longe de me auxiliar, e das palavras do meu bramido?
Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
Deus meu, eu clamo de dia, porém tu não me ouves; também de noite, mas não acho sossego.
Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
Contudo tu és santo, entronizado sobre os louvores de Israel.
Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
Em ti confiaram nossos pais; confiaram, e tu os livraste.
V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
A ti clamaram, e foram salvos; em ti confiaram, e não foram confundidos.
K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
Mas eu sou verme, e não homem; opróbrio dos homens e desprezado do povo.
Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
Todos os que me veem zombam de mim, arreganham os beiços e meneiam a cabeça, dizendo:
Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
Confiou no Senhor; que ele o livre; que ele o salve, pois que nele tem prazer.
Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
Mas tu és o que me tiraste da madre; o que me preservaste, estando eu ainda aos seios de minha mãe.
Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
Nos teus braços fui lançado desde a madre; tu és o meu Deus desde o ventre de minha mãe.
Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
Não te afastes de mim, pois a angústia está perto, e não há quem acuda.
Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
Muitos touros me cercam; fortes touros de Basã me rodeiam.
Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
Abrem contra mim sua boca, como um leão que despedaça e que ruge.
Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
Como água me derramei, e todos os meus ossos se desconjuntaram; o meu coração é como cera, derreteu-se no meio das minhas entranhas.
Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
A minha força secou-se como um caco e a língua se me apega ao céu da boca; tu me puseste no pó da morte.
Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
Pois cães me rodeiam; o ajuntamento de ímpios me cerca; transpassaram-me as mãos e os pés.
Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
Posso contar todos os meus ossos. Eles me olham e ficam me encarando.
Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
Repartem entre si as minhas vestes e sobre a minha túnica deitam sortes.
Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
Mas tu, Senhor, não te afastes de mim; força minha, apressa-te em socorrer-me.
Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
Livra-me da espada, e a minha vida do poder do cão.
Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
Salva-me da boca do leão, sim, livra-me dos chifres do boi selvagem.
Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
Então anunciarei o teu nome aos meus irmãos; louvar-te-ei no meio da congregação.
I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
Vós, que temeis ao Senhor, louvai-o; todos vós, filhos de Jacó, glorificai-o; temei-o todos vós, descendência de Israel.
Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
Porque não desprezou nem abominou a aflição do aflito, nem dele escondeu o seu rosto; antes, quando ele clamou, o ouviu.
Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
De ti vem o meu louvor na grande congregação; pagarei os meus votos perante os que o temem.
O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
Os mansos comerão e se fartarão; louvarão ao Senhor os que o buscam. Vosso coração viverá eternamente!
Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
Todos os confins da terra se lembrarão e se converterão ao Senhor, e diante dele adorarão todas as famílias das nações.
Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
Porque o reino é do Senhor, e ele governa sobre as nações.
Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
Todos os opulentos da terra comerão e adorarão: todos os que descem ao pó se prostrarão perante ele; nenhum deles pode preservar a sua vida.
Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
A posteridade o servirá; falar-se-á do Senhor à geração vindoura.
Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku. [ (Psalms 22:32) Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal. ]
Chegarão e anunciarão a justiça dele; a um povo que há de nascer contarão o que ele fez.