Psalms 55

Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.

Til sangmesteren; med strengelek; en læresalme av David.

Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.

Vend øret, Gud, til min bønn, og skjul dig ikke for min inderlige begjæring!

Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,

Gi akt på mig og svar mig! Mine sorgfylte tanker farer hit og dit, og jeg må stønne,

A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.

for fiendens røst, for den ugudeliges undertrykkelse; for de velter elendighet over mig, og i vrede forfølger de mig.

Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.

Mitt hjerte bever i mitt bryst, og dødens redsler er falt på mig.

Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.

Frykt og beven kommer over mig, og forferdelse legger sig over mig.

I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.

Og jeg sier: Gid jeg hadde vinger som duen! Da vilde jeg flyve bort og feste bo.

Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.

Se, jeg vilde flykte langt bort, jeg vilde ta herberge i ørkenen. Sela.

Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.

Jeg vilde i hast søke mig et tilfluktssted for den rasende vind, for stormen.

Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.

Opsluk dem, Herre, kløv deres tungemål! For jeg ser vold og kiv i byen.

Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.

Dag og natt vandrer de omkring den på dens murer, og elendighet og ulykke er inneni den.

Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.

Fordervelse er inneni den, og undertrykkelse og svik viker ikke fra dens torv.

Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:

For ikke er det en fiende som håner mig, ellers vilde jeg bære det; ikke er det min avindsmann som ophøier sig over mig, ellers vilde jeg skjule mig for ham;

Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;

men det er du, du som var min likemann, min venn og min kjenning -

Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.

vi som levde sammen i fortrolig omgang, som vandret til Guds hus blandt den glade høitidsskare.

Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.

Ødeleggelse komme over dem! La dem fare levende ned i dødsriket! For ondskap hersker i deres bolig, i deres hjerte.

Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.

Jeg vil rope til Gud, og Herren skal frelse mig.

U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.

Aften og morgen og middag vil jeg klage og sukke, så hører han min røst.

Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.

Han forløser min sjel fra striden imot mig og gir mig fred; for i mengde er de omkring mig.

Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.

Gud skal høre og svare dem - han troner jo fra fordums tid, sela - dem som ikke vil bli anderledes, og som ikke frykter Gud.

Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.

Han legger hånd på dem som har fred med ham, han vanhelliger sin pakt.

Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.

Hans munns ord er glatte som smør, men hans hjertes tanke er strid; hans ord er bløtere enn olje, og dog er de dragne sverd.

Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý. [ (Psalms 55:24) Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu. ]

Kast på Herren det som tynger dig! Han skal holde dig oppe; han skal i evighet ikke la den rettferdige rokkes. Og du, Gud, skal støte dem ned i gravens dyp; blodgjerrige og falske menn skal ikke nå det halve av sine dager; men jeg setter min lit til dig.