Psalms 26

Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.

Av David. Hjelp mig til min rett, Herre! for jeg har vandret i min uskyld, og på Herren stoler jeg uten å vakle.

Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.

Prøv mig, Herre, og gransk mig, ransak mine nyrer og mitt hjerte!

Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.

For din miskunnhet er for mine øine, og jeg vandrer i din trofasthet.

S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.

Jeg sitter ikke hos løgnere og kommer ikke sammen med listige folk.

V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.

Jeg hater de ondes forsamling og sitter ikke hos de ugudelige.

Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,

Jeg tvetter mine hender i uskyld og vil gjerne ferdes om ditt alter, Herre,

Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.

for å synge med lovsangs røst og fortelle alle dine undergjerninger.

Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.

Herre, jeg elsker ditt huses bolig, det sted hvor din herlighet bor.

Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,

Rykk ikke min sjel bort med syndere eller mitt liv med blodgjerrige menn,

V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.

som har skam i sine hender og sin høire hånd full av bestikkelse!

Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.

Men jeg vandrer i min uskyld; forløs mig og vær mig nådig!

Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.

Min fot står på jevn jord; i forsamlingene skal jeg love Herren.