Psalms 147

Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.

Lov Herren! For det er godt å lovsynge vår Gud, det er liflig, lovsang sømmer sig.

Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,

Herren bygger Jerusalem, de bortdrevne av Israel samler han.

Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,

Han helbreder dem som har et sønderknust hjerte, og forbinder deres smertefulle sår.

Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.

Han fastsetter stjernenes tall, han gir dem alle navn.

Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.

Vår Herre er stor og rik på kraft; på hans forstand er det intet mål.

Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.

Herren holder de saktmodige oppe, bøier de ugudelige ned til jorden.

Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,

Svar Herren med takksigelse, lovsyng vår Gud til citar,

Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.

ham som dekker himmelen med skyer, som lager regn for jorden, som lar gress spire frem på fjellene!

Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.

Han gir feet dets føde, ravneungene som roper.

Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.

Han har ikke lyst til hestens styrke, han har ikke behag i mannens ben.

Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.

Herren har behag i dem som frykter ham, som venter på hans miskunnhet.

Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.

Pris Herren, Jerusalem, lov din Gud, Sion!

Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.

For han har gjort dine portstenger faste, han har velsignet dine barn i dig.

On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.

Han er den som gir dine grenser fred, metter dig med den beste hvete.

On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.

Han er den som sender sin tale til jorden; såre hastig løper hans ord.

Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.

Han er den som gir sne som ull, strør ut rim som aske.

Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?

Han kaster sin is ut som småstykker; hvem kan stå for hans kulde?

Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.

Han sender sitt ord og smelter dem; han lar sin vind blåse, da rinner vannene.

Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.

Han kunngjorde Jakob sitt ord, Israel sine bud og sine lover;

Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.

så har han ikke gjort mot noget hedningefolk, og lover kjenner de ikke. Halleluja!