Psalms 129

Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

En sang ved festreisene. Meget har de trengt mig fra min ungdom av - så sie Israel -

Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

meget har de trengt mig fra min ungdom av; men de har ikke fått overhånd over mig.

Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

Min rygg har plogmenn pløid, de har gjort sine furer lange.

Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

Herren er rettferdig, han har avhugget de ugudeliges rep.

Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

De skal bli til skamme og vike tilbake alle de som hater Sion,

Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

de skal bli som gress på takene, som er visnet før det blir rykket op:

Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

Høstmannen fyller ikke sin hånd, ei heller den som binder kornbånd, sitt fang.

Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.

Og de som går forbi, sier ikke: Herrens velsignelse være over eder, vi velsigner eder i Herrens navn!