Psalms 122

Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

En sang ved festreisene; av David. Jeg gleder mig ved dem som sier til mig: Vi vil gå til Herrens hus.

A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

Våre føtter står i dine porter, Jerusalem!

Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

Jerusalem, du velbyggede, lik en by som er tett sammenføiet,

Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

hvor stammene drar op, Herrens stammer, efter en lov for Israel, for å prise Herrens navn!

Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

For der er stoler satt til dom, stoler for Davids hus.

Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

Bed om fred for Jerusalem! La det gå dem vel som elsker dig!

Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

Der være fred innen din voll, ro i dine saler!

Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

For mine brødres og mine venners skyld vil jeg si: Fred være i dig!

Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

For Herrens, vår Guds huses skyld vil jeg søke ditt beste.