Psalms 108

Píseň a žalm Davidův.

En sang, en salme av David.

Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.

Mitt hjerte er rolig, Gud! Jeg vil synge og lovprise, ja, det skal min ære.

Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.

Våkn op, harpe og citar! Jeg vil vekke morgenrøden.

Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.

Jeg vil prise dig blandt folkene, Herre, og lovsynge dig blandt folkeslagene.

Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.

For stor over himmelen er din miskunnhet, og inntil skyene din trofasthet.

Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.

Vis dig høi over himmelen, Gud, og din ære over all jorden!

Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.

Forat de du elsker, må bli frelst, så hjelp med din høire hånd og bønnhør oss!

Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.

Gud har talt i sin hellighet. Jeg vil fryde mig; jeg vil utskifte Sikem og opmåle Sukkots dal.

Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

Mig hører Gilead til, mig hører Manasse til, og Efra'im er vern for mitt hode, Juda er min herskerstav.

Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.

Moab er mitt vaskefat, på Edom kaster jeg min sko, over Filisterland jubler jeg.

Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?

Hvem vil føre mig til den faste by? Hvem leder mig inn til Edom?

Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?

Mon ikke du, Gud, som forkastet oss og ikke drog ut med våre hærer, Gud?

Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská. [ (Psalms 108:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše. ]

Gi oss hjelp mot fienden, for menneskehjelp er tomhet! Ved Gud skal vi gjøre storverk, og han skal trede ned våre fiender.