Proverbs 1

Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Ordsprog av Salomo, Davids sønn, Israels konge.
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
Av dem kan en lære visdom og tukt og å skjønne forstandige ord;
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
av dem kan en motta tukt til klokskap og lære rettferdighet og rett og rettvishet;
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
de kan gi de enfoldige klokskap, de unge kunnskap og tenksomhet.
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Den vise skal høre på dem og gå frem i lærdom, og den forstandige vinne evne til å leve rett.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
Av dem kan en lære å forstå ordsprog og billedtale, vismenns ord og deres gåter.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Å frykte Herren er begynnelsen til kunnskap; visdom og tukt foraktes av dårer.
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Hør, min sønn, på din fars tilrettevisning og forlat ikke din mors lære!
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
For de er en fager krans for ditt hode og kjeder om din hals.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Min sønn! Når syndere lokker dig, da samtykk ikke!
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Når de sier: Kom med oss! Vi vil lure efter blod, sette feller for de uskyldige uten grunn;
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;
vi vil sluke dem levende som dødsriket, med hud og hår, likesom det sluker dem som farer ned i graven;
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
vi vil finne alle slags kostelig gods, fylle våre hus med rov;
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
du skal få kaste lodd om det med oss, vi skal alle ha samme pung -
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
slå da ikke følge med dem, min sønn, hold din fot borte fra deres sti!
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
For deres føtter haster til det onde, og de er snare til å utøse blod;
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
til ingen nytte blir garnet utspent så alle fuglene ser det;
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
de lurer efter sitt eget blod, de setter feller for sig selv.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Så går det hver den som søker urettferdig vinning; den tar livet av sine egne herrer.
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Visdommen roper høit på gaten, den lar sin røst høre på torvene;
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
på hjørnet av larmfylte gater roper den, ved portinngangene, rundt omkring i byen taler den og sier:
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
Hvor lenge vil I uforstandige elske uforstand og spotterne ha lyst til spott og dårene hate kunnskap?
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Vend om og gi akt på min tilrettevisning! Da vil jeg la min ånd velle frem for eder, jeg vil kunngjøre eder mine ord.
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Fordi jeg ropte, og I ikke vilde høre, fordi jeg rakte ut min hånd, og ingen gav akt,
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
fordi I forsmådde alle mine råd og ikke vilde vite av min tilrettevisning,
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
så vil også jeg le når ulykken rammer eder, jeg vil spotte når det kommer som I reddes for,
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
når det I reddes for, kommer som et uvær, og eders ulykke farer frem som en stormvind, når trengsel og nød kommer over eder.
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Da skal de kalle på mig, men jeg svarer ikke; de skal søke mig, men ikke finne mig.
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Fordi de hatet kunnskap og ikke vilde frykte Herren,
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
fordi de ikke vilde vite av mitt råd og foraktet all min tilrettevisning,
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
derfor skal de ete frukten av sine gjerninger, og av sine onde råd skal de mettes.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
For de uforstandiges selvrådighet dreper dem, og dårenes trygghet ødelegger dem;
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
men den som hører på mig, skal bo trygt og leve i ro uten frykt for ulykke.