Job 40

Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:

Og Herren svarte Job ut av stormen og sa:

Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

Omgjord dine lender som en mann! Jeg vil spørre dig, og du skal lære mig.

Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?

Vil du endog gjøre min rettferdighet til intet? Vil du dømme mig skyldig, så du får rett?

Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?

Har du slik en arm som Gud, og kan du tordne med en røst som hans?

Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.

Pryd dig med majestet og høihet og klæ dig i glans og herlighet!

Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.

La din vrede strømme frem og se på alle overmodige og ydmyk dem!

Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.

Se på alle overmodige og bøi dem og tred de ugudelige ned der de står!

Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.

Skjul dem alle i støvet, bind deres ansikter fast i mørket!

A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.

Da skal også jeg prise dig, fordi din høire hånd kan hjelpe dig.

Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.

Se på Behemot, som jeg har skapt like så vel som dig; den eter gress som en okse.

Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.

Se hvad kraft den har i sine lender, og hvad styrke den har i sine bukmuskler!

Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.

Den strekker sin hale som en seder; senene i dens lår er sammenslynget.

Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.

Dens ben er som kobberrør, dens knokler som jernstenger.

Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.

Den er den ypperste av Guds skapninger; av sin skaper fikk den sitt sverd.

Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.

Fjellene bærer fôr for den, og alle ville dyr leker der.

V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.

Under lotusbusker hviler den, i ly av rør og siv.

Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.

Lotusbusker gir den tak og skygge, piletrærne ved bekken omgir den.

Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.

Selv om strømmen går stri blir den ikke redd; den er trygg om så en Jordan fosser frem mot dens gap.

Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?

Kan nogen fange den så den ser det? Kan nogen dra en snare gjennem dens nese?

Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?

Kan du dra Leviatan op med en krok og trykke dens tunge ned med et snøre?

Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?

Kan du sette en sivline i dens nese og gjennembore dens kjeve med en krok?

Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?

Vil den rette mange ydmyke bønner til dig eller tale blide ord til dig?

Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?

Vil den gjøre en pakt med dig, så du kan få den til din træl for all tid?

Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]

Kan du leke med den som med en fugl og binde den fast for dine små piker? Kan et lag av fiskere kjøpslå om den, stykke den ut mellem kjøbmennene? Kan du fylle dens hud med spyd og dens hode med harpuner? Prøv å legge hånd på den! Den strid skal du komme til å minnes og ikke gjøre det igjen! Nei, den som våger slikt, hans håp blir sveket; allerede ved synet av den styrter han til jorden.