Psalms 102

Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.

He inoi na te ngakau mamae, i a ia e pehia ana, a maringi a wai ana tana tangi ki te aroaro o Ihowa. Whakarongo ki taku inoi, e Ihowa, kia puta atu taku tangi ki a koe.

Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.

Kaua e huna tou mata ki ahau i te ra e pouri ai ahau; whakatitahatia mai tou taringa ki ahau: hohoro te whakahoki kupu mai ki ahau i te ra e karanga ai ahau.

Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.

Ka memeha hoki oku ra ano he paoa: ka kaia oku wheua ano he motumotu.

Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.

Kua pakia toku ngakau, kua memenge, ano he tarutaru; i wareware ai ahau ki te kai i taku taro.

Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.

Piri tonu oku iwi ki toku kiri i toku reo aue.

Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.

He rite ahau ki te matuku i te koraha, ki te koukou i te wahi mokemoke.

Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.

Mataara tonu ahau; toku rite kei te pihoihoi mokemoke i runga i te tuanui.

Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.

E tawai ana oku hoariri ki ahau i te ra roa; ko te hunga e porangirangi ana mai ki ahau, ko ahau ta ratou oati.

Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.

Kainga ana e ahau te pungarehu ano he taro: whakananua iho toku wai inu ki te roimata.

Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,

I tou riri hoki, i tou weriweri; nau hoki ahau i hapai ake, a taia atu ano ahau e koe.

Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.

He rite oku ra ki te atarangi e whakawairua kau ana: a kua memenge ahau ano he tarutaru.

Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.

Ko koe ia, e Ihowa, ka mau tonu ake ake, ka maharatia ano koe e nga whakatupuranga katoa.

Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.

Tera koe e whakatika, e aroha ki a Hiona; kua taka mai hoki te wa, ae ra, te tino wa, hei atawhainga i a ia.

Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.

E manakohia ana hoki e au pononga ona kohatu, e awangawanga ana ki tona puehu.

Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,

Penei ka wehingia te ingoa o Ihowa e nga tauiwi, tou kororia hoki e nga kingi katoa o te whenua.

Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,

Na Ihowa hoki i hanga a Hiona, kua kitea ia i tona kororia.

Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,

Kua tahuri ia ki te inoi a te rawakore: kihai i whakahawea ki ta ratou inoi.

Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.

Ka tuhituhia tenei mo to muri whakatupuranga: a ka whakamoemiti ki a Ihowa te iwi meake hanga.

Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,

Mona i titiro iho i te tiketike o tona wahi tapu: i titiro iho a Ihowa i te rangi ki te whenua;

Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,

Ki te whakarongo ki te aue a te herehere, ki te wewete i te hunga kua motuhia mo te mate;

Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,

Kia whakapuakina ai te ingo o Ihowa i Hiona, me te whakamoemiti ki a ia i Hiruharama;

Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,

I te huihuinga o nga iwi, o nga kingitanga, ki te mahi ki a Ihowa.

Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.

Whakangoikoretia iho e ia toku kaha i te ara: kua torutoru i a ia oku ra.

Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,

I mea ahau, E toku Atua, kaua ahau e tangohia i waenganui o oku ra: kei nga whakatupuranga katoa ou tau.

Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,

Nonamata te whenua i whakaturia ai e koe, a he mahi nga rangi na ou ringa.

I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.

Ko era e hemo atu, ko koe ia e mau tonu: ae ra, ka tawhitotia katoatia me he weweru; ka whakaputaia ketia ratou e koe ano he kakahu, a ka whakaputaia ketia.

Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.

Ko koe ia, ko koe tonu, kahore hoki he mutunga o ou tau.

Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. [ (Psalms 102:29) Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou. ]

Ka whai nohoanga nga tama a au pononga, ka pumau o ratou uri ki tou aroaro.