Job 13

Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.

Nana, kua kitea katoatia tenei e toku kanohi, kua rongo toku taringa, kua mohio.

Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.

Ko ta koutou e mohio na, ko taku ano tena e mohio nei: kahore hoki ahau i hoki iho i a koutou.

Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.

Ina, e whai kupu ano ahau ki te Kaha Rawa: a e hiahia ana ki te korerorero ki te Atua.

Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.

Ko koutou ia, he hunga tito i te teka, he rata horihori noa koutou katoa.

Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.

Te pai na, me i mutu rawa a koutou korero! Ko to koutou whakaaro nui hoki tena.

Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.

Tena ra, whakarongo mai ki taku tautohe, maharatia nga whawhai a oku ngutu.

Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?

Me tautoko ta te Atua ki te kupu kino? me tautoko ranei tana ki te tinihanga?

Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?

Ka whakapai kanohi koia koutou ki a ia? Ma koutou ranei ta te Atua tautohe?

Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?

He pai ranei kia rapua ta koutou e ia? E maminga ranei koutou ki a ia, e pera me tetahi ka maminga nei ki te tangata?

V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.

He pono ka whakahe ia ki a koutou ki te whakapai puku koutou i te kanohi.

Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?

E kore ranei koutou e mataku ki tona nui? E kore ranei te wehi ki a ia e tau ki a koutou?

Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.

Ko a koutou pepeha nunui he whakatauki no te pungarehu, ko o koutou parepare he parepare paru.

Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.

Kati te korero, waiho noa iho ahau, kia korero ai ahau, ahakoa pa mai te aha ki ahau.

Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?

He aha oku kikokiko i ngaua ai e oku niho? He aha toku wairua i waiho ai e ahau i roto i toku ringa?

By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.

Ahakoa whakamate noa ia i ahau, ka tatari tonu ahau ki a ia: otiia ka mau tonu ahau ki oku ara i tona aroaro.

Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.

Ko tenei hoki hei oranga moku; e kore hoki te tangata atuakore e tae mai ki tona aroaro.

Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.

Ata whakarongo ki aku korero: kia anga mai o koutou taringa ki taku e whakapuaki nei.

Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.

Na kua takoto taku mo te whakawa; e mohio ana ahau he tika ahau.

Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?

Ko wai ia hei totohe ki ahau? Ka whakarongo puku hoki ahau aianei, a ka hemo ahau.

Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:

Engari kaua nga mea e rua e meatia mai ki ahau; katahi ahau ka kore e huna i ahau i tou mata.

Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.

Kia matara atu tou ringa ki tawhiti i ahau; a kaua ahau e whakawehia e te mataku ki a koe.

Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.

Ko reira, mau e karanga, a maku e whakao atu; maku ranei e korero, a mau e whakahoki kupu mai ki ahau.

Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.

Ka hia ra oku kino, oku hara? Meinga ahau kia matau ki toku he me toku hara.

Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?

He aha tou mata i huna ai e koe? He aha ahau i kiia ai e koe he hoariri?

Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?

E kapokapohia ranei e koe te pakawha e puhia haeretia ana? E whaia ranei e koe te papapa maroke?

Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,

Kei te tuhituhi na hoki koe i nga mea kawa moku, e mea ana hoki kia riro mai i ahau nga he o toku taitamarikitanga.

A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;

Karapitia iho e koe oku waewae ki te rakau, he mea tohu nau oku ara katoa, a he mea tuhi nau oku takahanga waewae tawhio noa:

Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.

Ahakoa toku rite kei te mea pirau, e memeha noa ana, kei te kakahu e kainga ana e te purehurehu.