Ezekiel 46

Takto praví Panovník Hospodin: Brána síně vnitřní, kteráž patří k východu, bude zavřená po šest dní všedních, v den pak sobotní otevřína bude; též v den novměsíce otvírána bude.

Ko te kupu tenei a te Ariki, a Ihowa; Me tutaki te kuwaha o to roto marae e anga ana ki te rawhiti i nga ra mahi e ono; kia tuwhera ia i te hapati, kia tuwhera ano i te ra e kowhiti ai te marama.

I přijde kníže cestou síně brány zevnitř, a postaví se u veřeje té brány, a budou obětovati kněží obět zápalnou jeho, i oběti pokojné jeho, a pokloně se na prahu brány, potom vyjde. Brána pak nebude zavírána do večera,

A ka tomo te rangatira ma te ara o te whakamahau o te kuwaha i waho, ka tu ai ki te pou o te kuwaha; katahi ka mahia e nga tohunga tana tahunga tinana, me ana whakahere mo te pai, hei te paepae ano o te kuwaha he koropikotanga mona; katahi ia ka puta atu ki waho; kauaka ia te kuwaha e tutakina a ahiahi noa.

Aby se klaněl lid země té u dveří brány té ve dny sobotní, i na novměsíce před Hospodinem.

Hei te tatau ano o taua kuwaha he koropikotanga mo te iwi o te whenua i nga hapati, i nga kowhititanga marama, ki te aroaro o Ihowa.

Obět pak zápalná, kterouž obětovati má kníže Hospodinu v den sobotní, šest beránků bez vady a skopec bez poškvrny,

Na, ko te tahunga tinana e whakaherea e te rangatira ki a Ihowa hei te ra hapati, e ono nga reme he mea kahakore, he hipi toa, he mea kohakore.

A obět suchá, efi na skopce, i na beránky obět suchá, podlé toho, jakž naděleno, a oleje hin na efi.

Ko te whakahere totokore, kia kotahi te epa mo te hipi toa, me to nga reme whakahere totokore, ko tana e taea te homai; kotahi te epa, kia kotahi ano hine hinu.

Ke dni pak novměsíce ať jest volek mladý bez poškvrny, a šest beránků i skopec bez poškvrny.

Na i te ra e kowhiti ai te marama ko tetahi kuao puru, he mea kohakore, e ono nga reme, kotahi te hipi toa, he mea kohakore katoa.

Též ať obětuje efi oběti suché při volku, a efi při skopci i při beráncích, seč bude moci býti, a oleje hin na efi.

Kia rite ano i a ia he whakahere totokore, mo te puru, kia kotahi epa; mo te hipi toa, kia kotahi epa; ko to nga reme, ko ta tona ringa e tae atu ai; kotahi te epa, kia kotahi ano hine hinu.

Kníže pak vcházeje, cestou síňce též brány půjde, a cestou její odejde.

Na e tomo te rangatira ki roto, me haere ia na te ara o te whakamahau o te kuwaha; hei to reira ara ano he putanga mona.

Ale když vcházeti bude lid země té před Hospodina na slavnosti, ten kdož vejde cestou brány půlnoční, aby se klaněl, vyjde cestou brány polední; a ten kdož vejde cestou brány polední, vyjde cestou brány půlnoční. Nenavrátí se cestou té brány, kterouž všel, ale naproti ní vyjde.

Na e tomo te iwi o te whenua ki te aroaro o Ihowa i nga hakari nunui, ko te tangata i tomo na te ara o te kuwaha ki te raki ki te koropiko, hei te ara o te kuwaha ki te tonga he putanga mona; a, ko te tangata i tomo na te ara o te kuwaha ki te to nga, hei te ara o te kuwaha ki te raki he putanga mona: kaua ia e hoki na te ara o te kuwaha i tomo ai ia; engari me haere hangai atu.

A když oni vcházeti budou, kníže mezi nimi vcházeti bude, a když odcházeti budou, odejde.

Na, ko te rangatira, ina tomo ratou ki roto, hei waenganui ia i a ratou; a, ina puta ratou ki waho, me puta tahi ratou.

Též na svátky i na slavnosti ať jest suchá obět, efi na volka a efi na skopce, a na beránky, což naděleno, a oleje hin na efi.

Na, ko te whakahere totokore i nga hakari, i nga whakanuinga, kotahi te epa ki te puru, kotahi te epa ki te hipi toa; ko to nga reme ano, ko te mea e taea e ia te homai; kia kotahi te hine hinu ki te epa.

Bude-li pak obětovati kníže obět dobrovolnou, zápal aneb oběti pokojné dobrovolně Hospodinu, tedy ať jest mu otevřína brána, kteráž k východu patří, a ať obětuje zápal svůj aneb pokojné oběti své, tak jakž obětuje v den sobotní. Potom odejde, a brána bude zavřína po odchodu jeho.

Na e mahia mai e te rangatira he tahunga tinana, he mea tuku noa mai, he whakahere ranei mo te pai, he mea tuku noa mai, hei mea ki a Ihowa, me whakatuwhera e etahi te kuwaha e anga ana ki te rawhiti ki a ia, a ka mahia e ia tana tahunga tinana, me ana whakahere mo te pai, kia rite ki tana mahinga i te ra o te hapati. Katahi ia ka puta ki waho, a ka tutakina te kuwaha ina puta ia.

K tomu beránka ročního bez poškvrny obětovati bude v zápal každý den Hospodinu; každého jitra beránka obětovati bude.

Me mahi e koe he tahunga tinana ki a Ihowa i tenei ra, i tenei ra, he reme, hei te tautahi, hei te kohakore: me mahi e koe i tenei ata, i tenei ata.

Též suchou obět přičiní k němu, každého jitra šestý díl efi, též oleje třetinu hin k skropení mouky bělné, suchou obět Hospodinu, nařízením věčným ustavičně.

Me mahi ano e koe he whakahere totokore hei kinaki i tenei ata, i tenei ata, te whakaono o te epa, me te whakatoru o te hine hinu, hei whakamakuku i te paraoa; he whakahere totokore ki a Ihowa, he mea e tuturu ana tona tikanga a ake ake.

A tak budou obětovati beránka i obět suchou, i olej každého jitra, zápal ustavičný.

Ina, me mahi te reme, me te whakahere totokore, me te hinu i tenei ata, i tenei ata, hei tahunga tinana e tuturu tonu ana.

Taktoť praví Panovník Hospodin: Dá-li kníže dar někomu z synů svých, dědictvíť jeho jest, synů jeho buď, k vládařství jejich dědičnému.

Ko te kupu tenei a te Ariki, a Ihowa; Ki te homai e te rangatira tetahi mea homai noa ki tetahi o ana tamariki, ka riro tera i ana tamariki; mo ratou tera, a tuku iho, tuku iho.

Jestliže pak dá dar z dědictví svého některému z služebníků svých, také bude jeho až do léta svobodného, kdyžto navrátí se knížeti tomu; však dědictví jeho budou míti synové jeho.

Tena, ki te hoatu tetahi wahi o tona kainga tupu ki tetahi o ana pononga, mana tera, a taea noatia te tau haere noa; katahi ka hoki ki te rangatira: mo ana tamariki ano ia tona wahi tupu hei wahi mo ratou.

Aniž bude bráti kníže z dědictví lidu, z vládařství jejich je vytiskuje; z svého vládařství dědictví dá synům svým, aby nebyl rozptylován lid můj žádný z vládařství svého.

Kaua ano te rangatira e tango i tetahi wahi o to te iwi kainga tupu, he pei i a ratou i o ratou wahi; me homai e ia he wahi mo ana tamariki i roto i tona wahi ake; kei marara noa atu taku iwi i tona wahi, i tona wahi.

Potom vedl mne průchodem, kterýž jest po straně brány, k kněžím do komůrek svatých, kteréž patřily na půlnoci, a aj, tu bylo místo po dvou bocích k západu.

Katahi ahau ka kawea e ia ki roto, i tika na te tomokanga i te taha o te kuwaha ki nga ruma tapu o nga tohunga, ki era e anga ana whaka te raki: na, ko tetahi wahi i reira i muri whaka te hauauru.

I řekl mi: Toto jest místo, kdež vaří kněží oběti za vinu a za hřích, kdež smaží oběti suché, aby nevynášeli do síně zevnitřní ku posvěcování lidu.

Na ka mea ia ki ahau, Ko te wahi tenei e kohuatia ai e nga tohunga te whakahere mo te he, me te whakahere hara, ka tunua ano e ratou ki konei te whakaheretotokore; kei whakaputaina mai ki to waho marae whakatapu ai i te iwi.

Vyvedl mne též do síně zevnitřní, a vodil mne po čtyřech koutech síně, a aj, síň byla v každém rohu té síně.

Katahi ahau ka kawea e ia ki to waho marae; a ka meinga e ia kia tika na nga kokonga e wha o te marae; na ko tetahi marae i tetahi kokonga, i tetahi kokonga o te marae.

Ve čtyřech úhlech té síně byly síně s komíny, čtyřidcíti loket zdélí a třídcíti zšíří; míra jednostejná těch čtyř síní nárožních.

He marae kei nga kokonga e wha o te marae, he mea karapoti mai, e wha tekau nga whatianga te roa, e toru tekau te whanui: ko enei e wha i nga kokonga, rite tonu te nui.

A v těch čtyřech byly kuchyňky vůkol, též ohniště zdělána v těch kuchyňkách vůkol.

Na he rarangi whare kei aua marae a taka noa, i aua marae e wha a taka noa; i mahia ano etahi wahi mo nga kohua i raro i nga rarangi, a taka noa.

I řekl mi: Ta jsou místa těch, kteříž vaří, kdežto vaří služebníci domu oběti lidu.

Na ka mea ia ki ahau, Ko nga wahi enei o nga kohua, e kohuatia ai e nga minita o te whare te patunga tapu a te iwi.