Esther 2

Ty věci když se zběhly, a když se upokojila prchlivost krále Asvera, zpomenul na Vasti a na to, což byla učinila, též i na to, jaká se výpověd stala proti ní.

I muri iho i enei mea, i te mea kua marie te riri o Kingi Ahahueruha, ka mahara ia ki a Wahati, ki tana i mea ai, ki te mea hoki i whakaritea mona.

I řekli mládenci královští, služebníci jeho: Nechť hledají králi mladic, panen krásných.

Na ka mea nga tangata a te kingi i mahi nei ki a ia, Kia rapua mai etahi kotiro ataahua ma te kingi.

A nechť zřídí král úředníky ve všech krajinách království svého, kteříž by shromáždili všecky mladice, panny krásné, do Susan města královského, do domu ženského, pod stráž Hegai komorníka královského, strážce žen, a ať jim vydává okrasy jejich.

Kia whakaritea hoki e te kingi etahi kaititiro puta noa i nga kawanatanga o tona kingitanga, a ma ratou e huihui mai nga kotiro ataahua, he wahine, ki Huhana, ki te whare kini, ki te whare wahine, ki a Hekai, ki ta te kingi rangatira ruma, ko ia nei te kaitiaki o nga wahine; a kia hoatu nga mea hei tahi mo to ratou poke;

A mladice, kteráž by se zalíbila králi, aby kralovala místo Vasti. I líbila se ta věc králi, a učinil tak.

Na, ko te kotiro e pai ki ta te kingi titiro, ko ia hei kuini i te wahi o Wahati. Na pai tonu taua mea ki te whakaaro o te kingi, a pera ana ano ia.

Byl pak jeden Žid v Susan, městě královském, jménem Mardocheus syn Jairův, syna Simei, syna Cis, z pokolení Beniamin.

I Huhana, i te whare kingi tetahi tangata, he Hurai, ko tona ingoa ko Mororekai, he tama na Haira, tama a Himei, tama a Kihi, he tangata no Pineamine.

A ten byl přestěhován z Jeruzaléma s přestěhovanými, kteříž přestěhováni byli s Jekoniášem králem Judským, kteréhož přestěhoval Nabuchodonozor král Babylonský.

He mea whakaheke mai i Hiruharama i roto i te whakahekenga i whakahekea ai a Hekonia kingi o Hura, i tera i whakahekea ra e Nepukaneha kingi o Papurona.

Ten choval Hadassu, jinak Esteru, dceru strýce svého, proto že neměla otce ani matky. A děvečka ta byla pěkné postavy a krásné tváři, kterouž po smrti otce a matky její vzal sobě Mardocheus za dceru.

Na he mea atawhai nana a Haraha, ara a Ehetere, te tamahine a tona matua keke; no te mea kahore ona papa, ona whaea, a he atanga taua kotiro, he ataahua; i te matenga hoki o tona papa, o tona whaea, ka tangohia ia e Mororekai hei tamahine mana.

Stalo se tedy, když vyšlo slovo královské a rozkaz jeho, a když shromážďováno bylo panen mnoho do Susan, města královského, pod stráž Hegai, že i Ester vzata byla do domu královského pod stráž Hegai, strážného nad ženami.

Heoi, ka rangona te kupu a te kingi, me tana ture, a ka tokomaha ano nga kotiro ka huihuia ki Huhana, ki te whare kingi, ki te ringa o Hekai, na ka mauria ano hoki a Ehetere ki te whare o te kingi, ki te ringa o Hekai kaitiaki wahine.

I líbila se jemu ta mladice, a našla milost u něho. Pročež i hned dal jí okrasu její a díl její, a sedm panen způsobných z domu královského; k tomu opatření její i jejích panen proměnil v lepší v domě ženském.

Na he pai taua kotiro ki tana titiro, ka atawhaitia hoki e ia; i hohoro hoki tana homai i nga mea hei tahi mo tona poke, me era atu mea ano mana, me nga kotiro tokowhitu i tika nei kia hoatu ki a ia, no roto i te whare o te kingi: i nekehia atu h oki ia, ratou ko ana kotiro ki te wahi pai rawa o te whare wahine.

Neoznámila pak Ester lidu svého, ani rodiny své; nebo přikázal jí byl Mardocheus, aby nepravila.

Kihai i whakaaturia e Ehetere tona iwi me ona whanaunga; na Mororekai hoki i ako ki a ia kia kaua e whakaaturia.

Ale Mardocheus každého dne chodíval před síní domu ženského, aby zvěděl, jak se má Ester, a co se s ní děje.

Na haere ai a Mororekai i tenei ra, i tenei ra, ki mua i te marae o te whare wahine, kia mohio ai ia kei te pehea a Ehetere, a ka peheatia ranei ia.

Když pak přišel jistý čas jedné každé panny, aby vešla před krále Asvera, když se vyplnilo při ní podlé práva žen, za dvanácte měsíců, (nebo za tolik dnů ozdobovaly se, šest měsíců olejem mirrovým, a šest měsíců věcmi vonnými a ozdobami ženskými),

A, no ka rite te wa mo tenei kotiro, mo tenei kotiro, e haere ai ki a Kingi Ahahueruha, i te mea ka taka ona marama kotahi tekau ma rua, ko te ritenga hoki ia mo nga wahine, ko reira hoki rite ai nga ra mo te tahi o to ratou poke, ara e ono nga marama o te hinu maira, a e ono nga marama o nga mea kakara, o era atu mea ano e tahia ai te poke o nga wahine;

A tak přicházela panna před krále. Cožkoli řekla, dávalo se jí, aby s tím šla z domu žen až k domu královskému.

Ko te tikanga tenei mo te haerenga atu o tetahi kotiro ki te kingi; ko nga mea katoa i hiahia ai ia, i hoatu ki a ia, a ka riro i a ia i roto i te whare wahine ki te whare o te kingi.

U večer vcházela k králi, a ráno zase odcházela do druhého domu ženského, pod stráž Saasgazy, komorníka královského, strážce ženin. Nepřicházela více k králi, ale jestliže se líbila králi, povolána bývala ze jména.

I haere mai ia i te ahiahi, a i te ata ka hoki ki to nga wahine whare tuarua, ki te ringa o Haahakata, o ta te kingi rangatira ruma, ko ia nei te kaitiaki o nga wahine iti; heoi ano ona haerenga mai ki te kingi, kia hiahia ra ano te kingi ki a i a, kia whakahuatia ano hoki tona ingoa.

Tedy když přišel čas jistý Estery, dcery Abichaile, strýce Mardocheova, kterouž byl vzal sobě za dceru, aby vešla k králi, nežádala ničeho, než což řekl Hegai komorník královský, strážce žen. I líbila se Ester všechněm, kteříž ji viděli.

A, ka rite te wa e haere ai ki te kingi a Ehetere tamahine a Apihaira, a te matua keke o Mororekai, he mea tango nei hoki ia na tenei hei tamahine mana, kihai tera i mea ki tetahi mea mana, heoi ano ko ta Hekai i whakarite ai, ko ia nei ta te ki ngi rangatira ruma, te kaitiaki o nga wahine. Na ahuareka rawa a Ehetere ki te titiro a te hunga katoa i kite i a ia.

A tak vzata jest Ester k králi Asverovi do domu jeho královského, měsíce desátého, (jenž jest měsíc Tebet), léta sedmého kralování jeho.

Heoi ka mauria a Ehetere ki a Kingi Ahahueruha, ki tona whare kingi, i te tekau o nga marama, ko Tepete hoki taua marama, i te whitu o nga tau o tona kingitanga.

I zamiloval král Ester nade všecky jiné ženy, a nalezla milost a lásku u něho nade všecky panny, tak že vstavil korunu královskou na hlavu její, a učinil ji královnou místo Vasti.

Na nui atu te aroha o te kingi ki a Ehetere i tona ki nga wahine katoa, ahuareka tonu ia, manakohia rawatia ana ia e ia i nga whaina katoa, potaea ana e ia te karauna kuini ki tona mahunga, meinga ana ia e ia hei kuini i te wahi o Wahati.

K tomu také učinil král hody veliké všechněm knížatům svým a služebníkům svým, totiž hody Estery, a dal odpočinutí krajinám, a daroval je tak, jakž slušelo na krále.

Katahi ka tukua e te kingi he hakari nui ma ana rangatira katoa ratou ko ana tangata, ara te hakari o Ehetere; whakangawaritia ano hoki e ia nga mea ki nga kawanatanga, a hoatu ana etahi hakari e ia, he mea i rite ki ta te kingi tikanga.

A když podruhé shromažďovány byly panny, a Mardocheus seděl u brány královské,

Na i te rua o nga huihuinga o nga wahine, kei te noho a Mororekai i te kuwaha o te kingi.

Ester pak neoznámila byla rodiny své a národu svého, jakž jí byl přikázal Mardocheus; nebo rozkázaní Mardocheovo Ester činila, jako i když chována byla u něho:

Kihai ano i whakaaturia e Ehetere ona whanaunga me tona iwi; ko ta Mororekai hoki tera i ako ai ki a ia; i whakarite hoki a Ehetere i te kupu a Mororekai, i pera me ia e whakatupuria ake ana i tona whare.

V těch dnech, (když Mardocheus sedal u brány královské), rozhněval se Bigtan a Teres, dva komorníci královští z strážných prahu, a smýšleli o to, aby vztáhli ruce na krále Asvera.

I aua ra, i te mea e noho ana a Mororekai i te kuwaha o te kingi, ka riri a Pikitana raua ko Terehe, tokorua o nga rangatira ruma a te kingi, he kaitiaki i te tatau, a ka whai kia pa te ringa ki a Kingi Ahahueruha.

Čehož dověděv se Mardocheus, oznámil to Ester královně, Ester pak oznámila králi jménem Mardocheovým.

Na kua mohiotia taua mea e Mororekai, a ka whakaaturia e ia ki a Ehetere, ki te kuini; korerotia ana e Ehetere ki te kingi i runga ano i te ingoa o Mororekai.

A když bylo toho vyhledáváno, našlo se tak. I oběšeni jsou ti oba na šibenici, a zapsáno jest to do kronik před králem.

Na, ka oti taua mea te uiui, a ka kitea he tika, ka taronatia raua tokorua ki runga ki te rakau, a ka tuhituhia taua mea ki te pukapuka o nga meatanga o nga ra i te aroaro o te kingi.