Mark 15

A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.

Ary niaraka tamin'izay raha vao maraina ny andro, ny lohan'ny mpisorona sy ny loholona sy ny mpanora-dalàna mbamin'ny Synedriona rehetra dia niara-nisaina ary namatotra an'i Jesosy ka nitondra Azy, dia nanolotra Azy teo amin'i Pilato.

I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.

Ary Pilato nanontany Azy hoe: Hianao va no Mpanjakan'ny Jiosy? Ary Izy namaly ka nanao taminy hoe: Voalazanao.

I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.

Ary ny lohan'ny mpisorona niampanga Azy zavatra maro.

Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.

Ary Pilato dia nanontany Azy indray hoe: Tsy mety mamaly akory va Hianao? He! izao hamaroan'ny zavatra iampangany Anao izao!

Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát.

Fa Jesosy tsy namaly intsony, na dia indraim-bava akory aza, ka dia gaga Pilato.

Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.

Ary isaky ny avy ny andro firavoravoana dia fanaony ny mandefa mpifatotra iray izay angatahin'ny vahoaka.

I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.

Ary nisy anankiray ilay atao hoe Barabasy, nifatotra tao mbamin'ny mpikomy sasany, izay efa nahafaty olona tamin'ny fikomiana.

A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.

Ary ny vahoaka niakatra ka nangataka azy hanao araka izay fanaony aminy.

Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?

Fa Pilato namaly azy ka nanao hoe: Tianareo va mba ny Mpanjakan'ny Jiosy no halefako ho anareo?

(Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.)

Fa fantany fa fialonana no nanoloran'ny lohan'ny mpisorona Azy.

Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.

Fa ny lohan'ny mpisorona nanome fo ny vahoaka, fa aleo Barabasy no halefan'i Pilato ho azy.

A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?

Ary Pilato namaly ka nanao taminy indray hoe: Ka inona ary no hataoko amin'ilay ataonareo hoe: Mpanjakan'ny Jiosy?

A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.

Ary ny vahoaka niantso indray hoe: Homboy amin'ny hazo fijaliana Izy!

A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.

Ary hoy Pilato taminy: Fa inona moa no ratsy nataony? Nefa vao mainka niantsoantso izy ka nanao hoe: Homboy amin'ny hazo fijaliana Izy!

Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.

Ary Pilato ta-hahazo sitraka tamin'ny vahoaka, ka dia nandefa an'i Barabasy ho azy; fa Jesosy nasainy nokapohina, dia natolony azy mba hohomboana amin'ny hazo fijaliana.

Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.

Ary ny miaramila nitondra an'i Jesosy ho eo an-kianja, dia ao anati-rova, sady nanangona ny miaramila namany rehetra.

I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.

Ary dia nampitafy Azy lamba volomparasy izy, sady nandrandrana satroka tsilo, ka nasatrony ny lohany.

I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský.

Ary dia niarahaba Azy hoe izy: Arahaba, ry Mpanjakan'ny Jiosy!

A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.

Ary dia nikapoka ny lohany tamin'ny volotara izy sady nandrora Azy, dia nandohalika sy niankohoka teo anatrehany.

A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.

Ary rehefa nanao Azy ho fihomehezana izy, dia nanala ilay lamba volomparasy teny aminy, ka nampitafiny Azy indray ny fitafiany; ary dia nentiny hohomboany amin'ny hazo fijaliana Izy.

I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho.

Ary Simona Kyreniana (rain'i Aleksandro sy Rofosy) izay nandalo avy tany an-tsaha, no notereny hitondra ny hazo fijalian'i Jesosy.

I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo.

Ary Jesosy dia nentiny teo amin'ny tany Golgota, izany hoe, raha adika, Fitoeran-karan-doha.

I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho.

Dia notolorany divay miharo miora Izy; nefa tsy nety nisotro Izy.

A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.

Ary rehefa voahombony tamin'ny hazo fijaliana Izy, dia nanaovany loka no fizara ny fitafiany, hahitany izay ho azony avy.

A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.

Ary tamin'ny ora fahatelo no nanomboany tamin'ny hazo fijaliana.

A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.

Ary ny soratra milaza ny nanamelohana Azy dia voasoratra teo amboniny hoe: MPANJAKAN'NY JIOSY.

Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho.

Ary nisy jiolahy roa nohomboany tamin'ny hazo fijaliana koa, ny anankiray teo amin'ny ankavanany, ary ny anankiray teo amin'ny ankaviany.

I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.

A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,

Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.

Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.

Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili.

A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.

A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?

A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.

A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.

Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.

A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.

Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.

Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.

Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.

A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,)

Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo.

Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.

A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.

A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.

Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.