Job 4

Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Dia namaly Elifaza Temanita ka nanao hoe:
Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
Raha misy sahy miteny aminao, dia ho sosotra va ianao? Fa raha ny mamehy vava kosa, iza moa no mahazaka izany?
Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
Indro, efa nananatra ny maro ianao. Ary ny tanana miraviravy efa nampaherezinao;
Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
Ny teninao efa nanohana izay efa saiky lavo, ary ny lohalika malemy efa nampahatanjahinao
Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
Nefa ankehitriny mba manjo anao kosa izany, ka dia kivy ianao, Mihatra aminao izany, ka raiki-tahotra ianao
Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
Tsy ny fivavahanao va no tokinao? Ary tsy fanantenanao va ny fahitsian'ny lalanao?
Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
Masìna ianao, tsarovy fa iza moa no very tsy nanan-tsiny? Ary taiza no nisy olo-mahitsy naringana?
Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
Araka izay efa hitako, dia izay miasa heloka sy mamafy fahoriana no mijinja izany.
Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
Ny fofonain'Andriamanitra no andringanana azy. Eny, ny fofonain'ny fahatezerany no mahalevona azy.
Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
Ny feon'ny olona, eny, ny feon'ny liona masiaka, ary ny nifin'ny liona tanora dia ombotana;
Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
Mirenireny ny lion-dahy noho ny tsi-fahitany remby, ary miely ny zanaky ny liom-bavy.
Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
Nisy teny tonga tamiko mangingina, ary ny sofiko nahare siosio avy taminy,
V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
Tamin'ny eritreritra avy amin'ny tsindrimandry alina, raha sondrian-tory ny olona,
Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
Dia azon-tahotra sy hovotra aho, ka nampihorohoro ny taolako rehetra izany.
Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
Ary nisy fanahy nandalo teo anatrehako ka nampitsangam-bolo ny tenako.
Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
Nijanona izy, nefa tsy nahafantatra ny tarehiny aho; Nisy endri-javatra teo anoloan'ny masoko; Nisy fanginana, dia nandre feo aho nanao hoe:
Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
Ho marina noho Andriamanitra va ny zanak'olombelona? Ho madio noho ny Mpanao azy va ny olona?
Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
Indro, tsy matoky ireo mpanompony aza Izy, eny, ny anjeliny aza ataony ho tsy tonga ohatra.
Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
Koa mainka izay mitoetra ao an-trano tany, sady avy tamin'ny vovoka no nihaviany, ary mora poritra noho ny kalalao izy;
Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
Indray andro monja dia montsana izy; Tsy misy misaina azy, na dia levona mandrakizay aza izy.
Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
Tsy voaongotra va ny kofehin-dainy ao aminy? Maty izy, nefa tsy mbola nanam-pahendrena.